Zatmění slunce? Ne děkuji, raději do mraveniště! (Report)
Kalifornský kvartet Alien Ant Farm se k nám vrátil po dlouhých sedmi letech a já byl zvědav, jestli bude mít drive jako v dobách dřívějších. Cti předskočit jim se dostalo skejťákům Rabies a na tohle kombo jsem se velmi těšil delší dobu.
Ještě před opuštěním bytu a odjezdem na koncert jsem se chtěl posilnit čokoládovými sušenkami… Ale bohužel se do nich dřív pustili mravenci – zrovna před koncertem Alien Ant Farm. Sušenky letěly do odpadu a já si říkal, že jsem rád, že se nechystám třeba na Papa Roach. To jen tak zajímavost na úvod.
Rabies
Slušně zaplněný sál Rock Café byl již na jedinou předkapelu večera – tuzemské oblíbené Rabies. Obecenstvo, které dalo daný večer přednost hudbě před částečným zatměním slunce, rozhodně neudělalo chybu. Navíc byla jistota, že další den uvidíme. Vzpomněl jsem si na knihu Den trifidů – jak by to asi vypadalo další den cestou do práce, kdyby byla nějaká apokalypsa a většina lidí by kvůli zatmění slunce neviděla?
Za bicí se posadila nová posila Jeník Turek, kterého známe z kapely Burning Steps. Skatepunková úderka z Brna má nyní i Mosteckého člena. Koncert odbubnoval naprosto v pohodě a myslím, že do kapely zapadl jak desetikoruna do arkádového automatu.
Z loňské výborně hodnocené desky High On Sugar postupně zazněly cukrovinky jako „Candy Shop“, „Two Magnets“, „Pocket Guitar“ či „MTV“ a nesměla chybět ani hymna „Luke Skatepunker“.
Setlist, který se opírá hlavně o věci z tohoto loni vydaného skvostu, doplnilo pár starších kousků a na koncertním menu se zaskvěl i teprve měsíc nový zákusek „Just a Cliché“, který si kvalitou ničím nezadá s rok starými dobrotami. Od začátku do konce neupadající tempo s nohou na plný plyn a bez dlouhých průpovídek. Osazenstvo se i přes rozpálenou frekvenci moc nepohybovalo, až na čestné výjimky jako kamarád Adam, jenž je jistotou, že když je nějaký pohyb pod pódiem, je tam. Bylo to skvělé, ale nakonec nastal čas pustit místo hlavním hvězdám středečního večírku.
Alien Ant Farm
Americká čtverka odpálila set dvěma svižnými kousky z průlomového alba ANThology – „Courage“ a hlavně následující „Wish“, kterou můžeme znát primárně z videohry Tony Hawk’s Pro Skater 3, na což nás upozornilo i intro k songu. Z nastoleného rozjetého spádu nevybočila ani „Forgive & Forget“, zástupce z nahrávky Up In The Attic. Obrovský hit „Movies“, který svého času běžel na hudebních televizích neúnavně jako Emil Zátopek při maratonu, svoji čiperností rozskákal publikum, které se ale striktně drželo hesla „Nebudeme se pouštět do žádných větších akcí“.
Zpěvák Dryden Mitchell, který letos oslavil rovných padesát, sice za ty roky zešedl, ale na jeho dobře poznatelném hlasovém projevu se to naštěstí neprojevilo. Moje srdíčko zaplesalo při optimistické „These Days“ a s chutí jsem si zazpíval.
Dostalo se i na novější kousky z dva roky starého rekordu ~mAntras~ „The Wrong Things“, „Last dAntz“ a „Storms Over“. Rozhodně to nejsou špatné písničky, ale prostě nedosahují takového vibu jako věci z prvních alb, kdy měla tato banda období největší slávy.
Pomalejší „Attitude“ vystřídala rozverná „Glow“ a mravenčí vystoupení se pomalu chýlilo k závěru. V závěru musel zaznít song, jakým si kapela zajistila nesmrtelnost, a kterou znají i lidé, kteří Alien Ant Farm ani neposlouchají – „Smooth Criminal“. Skladba, která zazněla též při ikonické scéně s Jimem a vteřinovým lepidlem ve filmu American Pie 2. Zaplněný spokojený sál si jí dosyta užil a bylo jasné, že přidávat se nebude, poněvadž se vytáhlo eso z rukávu.
A zajímavost i na závěr, po koncertě při rozhovoru s bubeníkem Mikem Cosgrovem se nám svěřil, že kdysi dávno v Čechách byl několik týdnů ubytovaný v Teplicích a podnikal výlety do okolí například do Sokolova anebo do okolí Malé Skály. Taky prozradil, že si z české kuchyně oblíbil pečené vepřové koleno. Sympatický, příjemně naladěný večer a nostalgický výlet o dvě dekády zpět se vydařil.
