I letos jsme si pro vás připravili souhrn toho nejlepšího podle Klubovny. Historicky se takto ze šíře ohlížíme za právě uplynulým rokem, již potřetí, a doposud v nejširším měřítku, protože se na tomto žebříčku podíleli všichni aktivní členové tohoto média.

Snažil jsem se vytvořit záměrně hodně pestrý výběr a z toho důvodu ve výběru najdete punk, rap a dokonce i folk. Letos se objevila sposta desek, které sice rád poslouchám, ale nevidím u nich přesah a těžko říct, jestli si je pustím i za další dva roky. Takové desky ve výběru chybí, i když mě možná budou provázet několik dalších let. Doufám, že ve výběru najdete něco, co neznáte a zaujme vás to, stejně jako se to stalo mně, když jsem se ptal kamarádů na tipy. Nakonec jsem se rozhodl vymazat zklamání roku s tím, že každému občas něco nevyjde a někdy je potřeba dát lidem další šanci.

Alba

Head Wound City – A New Wave of Violence
Kapela složená ze členů Yeah Yeah Yeahs a The Locust předvádí na své druhé desce hardcorepunkový základ s přesahy do ještě tvrdších stylů. Deska, u které máte chuť jít ven rozbíjet lahve o stěny a prát se s náhodnými lidmi. Na živo to musí být pěkně divoké.

Ty Segall – Emotional Mugger
Tenhle workoholik z Kalifornie je nezastavitelný. Příští rok mu je 30 a jeho diskografie je už teď obrovská. Při velkém počtu alb je problém udržet kvalitu, ale na Emotional Mugger se to podařilo.

Násilník – Nemám EP
Nejlepší český rap pro rok 2016. Protože to je punk a techno nebo co.

Jananas – To samo
Folk s velmi zajímavými aranžemi. Tuhle desku určitě stojí za to slyšet alespoň jednou. A možná vás chytí i humor kapely, což se u mě bohužel nestalo. Každopádně velmi milé překvapení od táboráků.

A Tribe Called Quest – We Got It from Here… Thank You 4 Your Service
Jazzrapoví A Tribe Called Quest fungují s pauzou od poloviny 80. let a stále dokáží zaujmout. Na desce hostují velká jména napříč žánry, například Jack White, Kendrick Lamar, Elton John nebo Kanye West

Skepta – Konnichiwa
Hodně povedená grimová deska. Skepta naštěstí nevyměkl a pokračuje dál v tom, co výborně umí.

White Lung – Paradise
Punkoví White Lung jsou pro mě zajímavým objevem. I když jde už o čtvrtou řadovou desku. Je to svěží a moderně znějící punk s ženským vokálem. Kytarista Kenneth dle mého mínění utekl z metalové kapely, jeho kytarové linky mě hodně baví.

The Dear Hunter – Act V: Hymns with the Devil in Confessional
Hodně dlouhé a zároveň skvěle poslouchatelné album jde evidentně natočit i v roce 2016. Milé překvapení.

Iggy Pop – Post Pop Depression
Tuhle uvolněnou desku zvládl Iggy Pop a Josh Homme z QOTSA na výbornou. Určitě jedna z top desek roku 2016 napříč žánry. Dostal jsem se k ní až ke konci roku, ale o to víc jí točím. Při každém dalším poslechu přicházím téhle klidné temnotě víc a víc na chuť.

Vektor – Terminal Redux
Podle spousty lidí z mého okolí nejlepší metalová deska roku. Musím s nimi souhlasit. Trash metal, který vás vystřelí do vesmíru. Fakt. Sci-fi trash metal.

Koncerty

King Crimson – Fórum Karlín, Praha
Pravděpodobně úplně nejlepší koncert, na kterém jsem kdy byl. Důkaz, že není potřeba efektů (pódium jen decentně nasvíceno, za celou dobu jediná změna barvy osvětlení), pokud hrajete kulervoucí muziku. Sestava se třemi bubeníky fungovala skvěle. Jsem rád, že se u nás pořád najdou lidi, kteří chtějí vidět kvalitní progresivní rock a to dokonce tolik, že byl přidán další koncert.

The Growlers – Beatpol, Drážďany
Brooks Nielsen, zpěvák The Growlers, je ztělesnění klasického frontmenství v duchu 70. let. Na živo opravdu skvělý zážitek. Přátelská atmosféra bez otravných securiťáků a nasraných barmanů i fakt hezký (snad bývalý taneční) sál tomu koncertu hodně pomohli. Mimochodem také koncert, na kterém jsem potkal přibližně dvacet lidí z Prahy, které znám osobně a nespočetněkrát slyšel češtinu.

Daikaiju – Sběrné Suroviny, Praha
Jeden z top koncertů  se uskutečnil až na konci roku. Čekal jsem kde co, ale polonahé týpky běhající v maskách mezi lidmi na stolech a zapálené činely rozhodně ne. Naprostá šílenost. Show, která vás pohltí. Ukázka toho, že i na koncertech pro pár lidí se občas dějí věci.

Propadák – Jičín
Rozhodně nejhorší festival celého roku. Hlavní stage byla ještě horší než Stage na hovno. Navíc to bylo zadarmo, takže obrovské množství lidí. Žádné velké hvězdy. Jen malé a menší kapely. Některé dokonce z okolí Jičína!
…ale na druhou stranu: Na Jičín dobrý.

Překvapení roku

Baro Chandel

Tenhle multikulti stoner je jednoznačné domácí překvapení roku. Kluci za pár dní vysílají nové nahrávky a myslím, že o nich příští rok hodně uslyšíme. Muziku mají v krvi a naživo se neustále zlepšují, tak snad si jich všimne co nejvíc lidí.

Tipy

Planet Earth II (Zázračná planeta)
Naprosto úžasný film (seriál). Vůbec nemá smysl poměřovat s dokumenty o přírodě. Úzasné záběry a příběhy, které jsou jednou milé a dojemné a někdy vtipné nebo akční a napínavé. Skvěle to podtrhuje komentář a samozřejmě famózní hudba.