Léto sice patří fesťákům a dovoleným, a tak se může zdát pořádání klubové akce trochu riskantním krokem, ale s takovým výběrem kapel, který nám Conspiracy Concerts naservírovali, byla sobotní Lucerna Music Bar slušně zaplněná. Aby ne, headlinerem nebyl nikdo jiný, než kalifornská pop punková kapela The Story So Far.

Někteří lidi záměrně předkapely vynechávají, ale to by v tomhle případě byla celkem velká chyba. Surfpunková dvojka Hockey Dad nám přivezla milou vychillovanou atmosféru, která je australským kapelám tak nějak vlastní. Mimimalismus současných kapel, který čím dál častěji tvoří jen dva členové, se ukazuje jako naprosto v pohodě řešení. Kdo čekal, že míň lidí na stage rovná se míň energie, byl rozhodně překvapenej. Kluci nejsou žádní nováčci, mají za sebou dvě alba a tak jsme mohli slyšet jak novější věci z desky Blend Inn, kterou vydali loni, tak věci ze začátků jejich hudební dráhy. Zazněly songy jako Seaweed, I Wanna Be Everybody, Sweet Release, Join the Club a pokud jste je včera nestihli, doporučujeme vám dohnat to a ideálně si na kluky zajít, až budete mít příležitost. Do konce léta jsou v Evropě, takže šanci ještě máte.

Na The Story So Far jsme nebyli poprvé, ale to, co se tam včera dělo, jsme na nich nezažili. Kadence stagedivingu byla jeden skokan co dvě vteřiny, zhruba od druhýho songu až do posledních tónů přídavku, kterej jsme si vyřvali. Jak by řekla jedna účastnice gastronomické reality show “Atmosféra u podia je … hustá byla”. Největší dávku jsme, k mojí radosti, dostali právě v množství věcí z posledního alba Proper Dose, který je pro mě osobně to nejsrdcovější (i když vím, že největší srdcaři si tam přišli pro ty starší věci).

Začátek byl právě ve znamení Proper Dose, přes Quicksand, Keep This Up a ke zpomalení neskutečnýho tempa došlo až při Upside Down a Take Me As You Please. Tempo sice bylo pomalejší, to ale neznamená, že by se zmenšil počet rozvášněnejch stagediverů. Na jednu stranu to bylo vtipný a skvělý, kolik lidí tohle šílenství chytilo, na druhou stranu jsem se kolikrát divila, že je ještě má kdo chytat. Kapela vypadala, že jim to dělá radost, ostatně zpěvák Parker několikrát zmínil, jak je za lidi a za celou podporu vděčnej, ale určitá bezohlednost a nedostatek respektu vůči kapele byla pro mě zarážející.

Tady se prostě musím chvilku zastavit a zeptat se, co to s váma je? Nevím, zda to, co někteří předváděli, byl naschvál a provokace za incident, kterej se právě s Parkerem spojuje, ale v pohodě to prostě nebylo. Přijít na podium s telefonem v ruce, dělat si tam tisíc selfieček, nastavovat si stories a kdo ví, co ještě… Nechcete se na ty telefony na koncertech už konečně vykašlat a trochu si to po staru užít? Stage dive s pravicí vytyčenou jak ve Třetí říši, jen s tím rozdílem, že na konci nebyl křečovitej placák, ale ruka třímající smartphone, mi přijde na hony vzdálenej nějakýmu užívání si. A teď už konec moralizování a tohodle reportu. Koncert byl skvělej, myslím, že si ho užily jak kapely, tak lidi a nám nemusí být líto, že jsme místo festivalu zablbnuli v klubu.

Text: @pandaxsranda

Foto: @bumcvacht