Začátek programu se zpozdil, na co už jsme v Praze tak nějak zvyklí. Zatím se lehce popíjelo na baru. Zpoždění to bylo přibližně na jedno pivo, takže jakmile se sál trochu zaplnil, objevil se písničkář Cermaque se svým energickým vystoupením. Velmi příjemná volba na začátek, i když pro nemnoho lidí. Ti pozornější mohli vidět i téměř cirkusový kousek se zouváním bot.

Feryna | Foto: Martin Zikán

Následovalo zvolnění programu literární sérií. Zahájila ji slam poetry. Anatol Svahilec se pustil například do náboženství nebo cestováni po Rusku. V úvodu se objevil dojemný kus o starém kole a na závěr i na zpěv. Zájmem publika se nechal vyhecovat k rozmáchlejším gestům a naléhavějšímu projevu. Marie Feryna dostala řádně rozehřáté publikum. Na úvod pogratulovala Jirsákovi k přidání na stránku White-media, což je web, kde náckové sepisují seznam pro ně nepohodlných lidí. Pokud neznáte, tak se podívejte. Pravděpodobně tam najdete i svoje kamarády. Pásmo poezie bylo hodně aktivistické, samozřejmě se špetkou humoru. Na konci se podařila výborná kooperace s publikem, které se nenechalo přemlouvat k hromadnému skandování požadovaného verše. Poslední na pódiu kázal Jakub Smršín. S přednesem člověka vyskočivšího na hospodský stůl ukončil literární blok.

Cigarette Syndrome | Foto: Štěpán Rožek

Oslavencova kapela Cigarette Syndrome měla zahájit část hudební, ale předtím jsme si chvíli počkali. Zůstanu u nastoleného trendu: Pauza na pivo a půl. To mi přijde hodně, zvlášť pokud je nazvučeno předem a není potřeba na pódium nic stěhovat. Sledovat někoho, jak si na pódiu ladí kytaru nechci a nechce to nikdo. Nicméně při prvních tónech se povedlo ihned nakopnout publikum, které se slušně rozrostlo. Kapela má nového bubeníka, pro kterého byl koncert premiérou, ale nebylo to znát. Všichni v kapele mají seběvědomý projev a především super zpěv a umí i zakřičet. Zahráli poctivý grunge a pod pódiem to vřelo. Mezitím se na pódiu házelo čupřinami a máchalo kytarami. Devadesátky jako vyšité, akorát se nakonec nic nerozbilo, takže asi light verze pro nové tisíciletí

Na pódiu zůstal jen oslavenec Jirsy a přišel mu pomoc Štěpík, jinak oficiální fotograf akce, aby spolu zahráli hit věnovaný Jiřímu Károvi. Publikum zpívalo sborem s nimi a byla to taková milá vsuvka před dalším bodem programu. TOMBOLA! Toaleťák, štětka na záchod, flaška alkoholu nebo také pytlík s neznámým obsahem (který vyhrála asi nejméně vhodná osoba) a šťastní vítězové. Mezitím se připravili Kluci.

Kluci (Dříve Kluci z Marmelády) tvrdí, že hrají rave-punk. Představte si hodně našlápnutou kytarovku doplněnou a mix elektronické hudby. Pařilo se ostošest na obou stranách barikády a také došlo na propojení kapely s publikem, když frontman seskočil mezi lidi. Škoda delších pauz mezi songy, ale protože nejrůznější čekání provázelo celou akci, tak už to bylo všem jedno. Ačkoli jsem Kluky viděl i v lepší formě, tak stále šlo o nejlepší show celé Sudetenpárty a publikum by jistě souhlasilo.

Kluci | Foto: Štěpán Rožek

Naopak se sál vyprázdnil na rapovou show DBKL. Milión lidí na pódiu, kdy snad všichni měli problém koncert udýchat hned od začátku. Slušně se běhalo a máchalo rukama, ale jinak mě celé vystoupení minulo. Lihový milice jako poslední předvedli poctivý agropunk, ke kterému se hrdě hlásí. Vzhledem k pozdní hodině na ně taky nebylo moc lidí a ti stejně jako já v průběhu měnili muziku za pití nebo tramvaj domů.

Pár lidí se vyválelo na zemi, nějaké sklo se rozbilo, ale jinak byl celkem klid. Každopádně pokud Jirsák na pořádání nezanevře, tak je Sudetenpárty skvělou šancí na hodně muziky za málo peněz, kdy si díky všudypřítomným pauzám stihnete i pokecat s kamarády.

Více fotografií:
Štěpán Rožek nebo Martin Zikán

Foto: Štěpán Rožek

Jakub Smršín | Foto: Štěpán Rožek

Kluci | Foto: Martin Zikán

Jiří Kára song | Foto: Martin Zikán