Po nějaké době vás opět zdraví Hadrabák a přináší vám krátký report ze včerejší akce. Letošní čtvrtý ročník se stejně jako loni konal v Rock Café a osobně jsem rád, že zrovna tady. V tomhle klubu jsem poznal nespočet lidí, prokalil spoustu nocí a vždy v přátelské atmosféře. Klub taky spadá do zóny HateFree, takže se nebojím, že tu narazím na nějaký zmrdy, co by mě chtěli mlátit.

Co se samotné akce týče, nejvíc jsem se těšil na Bull Brigade a Muerti. Bull Brigade pro mě kapela dosud neznámá naživo, Muerti jsem viděl mnohokrát a stejně si je rád poslechnu opakovaně, většinu jejich textů znám nazpaměť. Na osobní bázi funguje i náš nadstandardní vztah s kapelou.

by Karel Vyskočil

Koho jsem neviděl byli Curb Storm – v tý době jsem se pohyboval u horního baru a taky první kapelu, což byli Fast Shit neboli rychlé hovno z Německa. No co dodat: Němci vždycky byli prasata, to víme všichni…

Jako první jsem viděl Aculeos, což je OI punk tvrdšího ražení s jasně vymezenými texty proti rasismu a extremismu všeho druhu. Řadí se do skupiny SHARP (Skinheads Against Racial Prejudice – skinhead proti rasovým předsudkům).

Z mé strany to bylo poprvé, co jsem je viděl naživo a musím říct, že mě překvapili. Z prvního poslechnu z bandzone jsem měl rozporuplné pocity a na 1. poslech mě to moc neoslovilo. Od té doby se zlepšili a naživo to bylo znát. Vrcholem jejich vystoupení byl cover od kapely Protest – Dobýváme Svět (pamětníci hlavně z řad skinheads určitě budou znát tuhle legendární pražskou kapelu).

Byť poslouchám oi okrajově a nejsem vyloženě fanouškem týhle muziky, tak jejich vystoupení a to, co se dělo pod podiem na mě působilo přátelským dojmem. Spousta lidí, který neznám si se mnou podávala ruku nebo mě při projití kolem nich poklepali po zádech. Kdo by si myslel, že je tahle “odnož” punkové subkultury plná násilí, mýlil by se. Tahle subkultura byla a je o přátelství.

by Karel Vyskočil

I když místy drsný text, ale na tuhle akci jak vyšitý. OUR MUSIC OUR SCENE totiž vznikla díky pronikání fašistů a jim podobných lůzrů na tyhle koncerty. Text a celá akce dává jasně najevo, že se od podobných skupin distancuje a na koncertech je nechce. Jak bylo zmíněno na pozvánce k minulému ročníku: “nejde o korektnost, ale o to, co je pro naši scénu přirozené“. Což je i boj proti pronikání nácků, fašistů, komunistů a jiných fanatiků do “naší” scény.

Video s písničkou Punks and Skins.

“Bok po boku proti nepřátelům.

Proti špínám společnosti – rasistickejm lůzrům.

Óóóóó!

Děti ulic hrdě nebojí se zmrdů.
Připravený na násilí při obraně kultu.

Óóóóó!

Vyrážejí do ulic z domovů i klubů.
Opojený představou vyražených zubů.

Óóóóó!

Vyzbrojený přátelstvím, jednotou a vírou.
Rozkopou tu zasranou jejich hrdost bílou.

Óóóóó!

REFRÉN:
Skinheads & Punx united!
Proti náckům bok po boku vždycky budem stát!
Skinheads & Punx united!
Děti ulic na svou scénu nenechaj si srát!

Dost už bylo zmrdů, co kurví naší scénu.
Vyrazíme do ulic a zahájíme změnu.

Oi! Oi! Oi!

Rozkopem jim držky, ať vidí naší sílu.
Skinheadi a pankáči, je čas na ofenzívu.

Oi! Oi! Oi!

V jednotě je síla, tak musíme spojit.
Proti hajzlům všeho druhu je na čase brojit.

Oi! Oi! Oi!

Pošpiněnou pověst musíme si zlepšit.
Rasisty v naší scéne je na čase řešit.

Oi! Oi! Oi!

REFRÉN:
Skinheads & Punx united!
Proti náckům bok po boku vždycky budem stát!
Skinheads & Punx united!
Děti ulic na svou scénu nenechaj si srát!

Oi! Oi! Oi!

REFRÉN:
Skinheads & Punx united!
Proti náckům bok po boku vždycky budem stát!
Skinheads & Punx united!
Děti ulic na svou scénu nenechaj si srát!”

Vrcholem večera pro mě nebyl nikdo jiný než Bull Brigade z Turína, hrající melodický oi s pro mě chytlavými melodiemi. Trošku jsem se bál, že jejich vystoupení bude zklamáním, protože na albech znějí na poslech dobře, ale opak byl pravdou. Vystoupení odehráli s grácií vlastní italům, kteří jsou známí svými energickými vystoupeními. Vždyť z Itálie pochází spousta oi a punkových kapel. Pod pódiem se to rozhýbalo víc než na Aculeos. Kousek pod pódiem začlo pár nadšenců pogovat. I když se místy pogo podobalo spíš odstrkávání s rukama v boxerské pozici, tak nic násilného ani surového se tam neodehrálo. Vše bylo fér a když do mě někdo vrazil, hned se gestem ruky nebo poklepáním omluvil. A takhle by to mělo být. Občasné násilí vyvolané zběsilým tancováním je zbytečný a na koncerty podle mě nepatří. To, že do mě někdo vrazí surově ještě není důvod, abych ho dokopal. No nic, to jsem trošku odbočil.

Z hlediska skladeb zahráli většinu mých oblíbených válů jako Motorcity, Troppo Distanti. Obě písničky mam od nich nejraději, Motorcity má navíc hodně chytlavý refrén. Ale není to jen o melodičnosti. Sympatický bylo, že zpěvák měl na sobě tričko SHARP jak je vidět na fotkách.  Tohle tričko je z “dílny” kluků z Aculeos.

Na konci jsem si dal duet s kytaristou právě u písničky Motorcity!

Hadrabák se toho nebojí, což dokazuje i jeho spontánní feat s Bull Brigade!

Závěrem bych chtěl dodat, že jsem rád, že se podobné akce konají. Kdo mě zná, ví, že holduju převážně hardcoru a tato akce pro mne byla příjemnou změnou. Ostatně je jedno, z jaké subkultury kdo pochází. Subkulturní rivalita je píčovina, když všichni uznáváme stejný nebo dost podobný postoje. Proto se i rámci Klubovny snažíme o propojování scén, protože z mého pohledu pořád dostatečně propojené nejsou.

Bull Brigade by Karel Vyskočil

Je dobře, že jsme touhle akcí všem rasistům, fašistům, bolševikům a jiným fanatikům ukázali, že na těhle akcích pro ně není místo. A ukázali jsme to pozitivní, nenásilnou formou v rámci názvu akce. Osobně násilí nemám vůbec rád, takže za mě je tohle super myšlenka. Taky jsem poznal pár nových lidí a pokecal s nějakým italem – fanouškem Bull Brigade. Shodli jsme se na tom, že je jedno, odkud člověk je, jakou má barvu kůže apod, ale nejdůležitější je, jakej je jako člověk. A takhle by to mělo být. Právě i díky týhle muzice jsem poznal spoustu lidí z různých zemí, kultur a jsem za to rád. PUNKS AND SKINS united žije a žít bude dál. A žije mezinárodně. Navazujeme nebo máme kontakty s lidmi z různých koutů světa, co sdílí podobný hodnoty a to je to, co nás spojuje.

Taky bych rád závěrem poděkoval Karlovi Vyskočilovi, dvornímu fotografovi punkových a jiných akcí tohohle typu za poskytnutí fotek, díky moc!

Díky patří i fotografovi Karlovi Vyskočilovi!