Za Radimem Věžníkem ale nestojí pouze odkaz kapely, kterou jsme milovali. Řeč přišla i na jeho režisérskou dráhu, hokejový comeback a prognózu brněnské účasti v sobotním RockCafé!
Hned na začátek Ti dám otázku na tělo. Co nakonec rozhodlo pro ještě jeden návrat a to, že tomu bude zrovna na naší akci?
Docela dlouho jsme to s klukama probírali, jestli ten koncert takto po ukončení dát a těch věcí je víc. Mezi hlavní ale patří to, že to pořádáte právě vy za Klubovnu a Fajtfest. Jste srdcaři a nás vždycky bavilo být ve společnosti lidí, který baví dělat věci dobře a naplno. Je to taková záruka, že to bude stát za to. Druhá motivace je supr line-up. Scéna fakt málo drží pohromadě a klubovek se moc nedělá, že by se sešlo hodně dobrých kapel dohromady. Přesně takto by měly vypadat akce českýho undergroundu.
Naposledy jste se rozloučili v Brně, kde jste byli vždycky doma a plnili sály. Kolik si myslíš, že přijede tentokrát Brňáků do Prahy? Máš nějaký signály?
Myslíme si, že to bude super, co se účasti týče. Fakt nás překvapuje, kolik lidí o té akci ví. Jihomoravanů přijede přesně 42 – to je můj tip!
RB se dlouhodobě dali v naší “scéně” považovat z brněnskou jedničku. Sleduješ Vaše následovníky? Kdo podle Tebe případně tenhle prapor zaujímá nyní?
Brno mě trochu mrzí, že tu nevzniká hromada nových zajímavých kapel. Je to stále koncentrované spíš kolem Ostravy, Liberce nebo Prahy. Bavím se samozřejmě o kapelách žánrově podobným RB. Je tu hodně alternativy a vím taky třeba o pár popových talentech.
Když se vrátíme o dva roky nazpátek, kdy ve Vás uzrálo rozhodnutí RB rozpustit?
Jeden z hlavních důvodů ukončení činnosti kapely byla časová vytíženost všech členů. Nechtěli jsme to dělat napůl. A taky samozřejmě už trochu chyběla motivace. S touto hudbou tu není moc kam růst a na dobývání zahraničí už tu jsou lepší adepti, například Skywalker. Myslím, že jsme si naplno užili vrchol kolem roku 2010 a následně po vydání druhého alba 2015. Teď se jde prostě dál.
Baví mě, jak na naši pozvánku postupně přidáváte vtipný a nostalgický backround některých songů. Dokážeš říct, jaká z těch všech kapesních vzpomínek v tobě i po letech nejvíc vyčuhuje?
No toho by bylo víc, ale ty nejlepší asi v zájmu všech zúčastněných nejsou moc publikovatelný=). Abych řekl pravdu, tak já ani moc nevzpomínám na nějaký konkrétní “historky z natáčení”, ale spíš na celou tu životní etapu. Ta kapela fungovala od začátku jako tým přátel, nás to mega bavilo a dokázali jsme o tom každej den kecat hodiny a hodiny, aniž bychom měli vlastně nějaký konkrétní cíl.
Cílem bylo hrát co nejvíc co nejlepších koncertů a dát dohromady songy, co by nás bavily. Samozřejmě jsme si uměli pěkně vjet do vlasů, ale takto s odstupem drtivou většinu času jsme na cestách zažili hromadu srandy, co se dá zažít jen a jen s kapelou v autě. Tohle bylo a je fakt nenahraditelný.
Trochu se neubráním dojmu, že Vás ve svý době mohli trochu víc hrát rádia a televize. Měli jste kdysi takový ambice nebo jste byli smíření s tím, že tahle hudba se u nás nikdy moc drtit v éteru nebude/nemůže?
Já už na to odpověděl trochu v předchozích otázkách. Tahle hudba má u nás opravdu omezený počet posluchačů. Nemyslím si, že by nám rádia nebo televize nějak extra pomohly. Óčku se líbil klip My American Dream, tak ho nasadili a docela slušně to rotovalo, ale žádný efekt to pro nás nemělo. Stejně tak nás během těch let hrálo x rádií, ale nic moc se nedělo. Nejsou to tedy jen domněnky, ale opravdu reálné pozorování. Největší zbraní byly vždy sociální sítě, prvně Bandzone.cz, následně Facebook a koncerty, kde jsme nasbírali fanoušky pěkně poctivě osobně.
Už řadu let se živíš jako režisér klipů a jde Ti to opravdu skvěle! Podílel ses na spoustě úspěšných a vizibilních klipů. Zajímalo by mě, jestli Ti u těch dražších a produkčně náročných klipů pomohlo to, že jsi začal nejdřív točit ryze kapelní klipy, který obvykle nemají tak velkej budget?
Díky, mám radost, že se ti moje klipy líbí! A k otázce. Já bych to řekl obráceně, že ty náročnější klipy mě naučily točit lépe ten underground. Fakt mě moc baví točit i nízkorozpočťáky. Má to akorát tu nevýhodu, že když člověk točí jen low budget, tak si nikdy nevyzkouší práci s větším rozpočtem, štábem, výpravnějším scénářem a z toho plynoucími možnostmi.
Za tyhle zkušenosti jsem fakt vděčnej a přiznávám, že tomu jdu pokaždý co nejvíc naproti. Když už točím pro většího interpreta, tak se z toho snažím dostat maximum, aby i mně to někam zase posunulo. Pak můžu i u nízkorozpočtovějších věcí nabídnout tyto zkušenosti.
Musím říct, že mě Tvoje klipy vždycky bavili určitou barvitostí příběhů a celkovou kreativitou pojetí. Vždycky se mi vybaví třeba Sugar od Skywalker nebo Váš My American Dream. Do jaký míry zasahuješ kapelám do scénářů? Přichází za Tebou s hotovou vizí, nebo jim pomáháš připravovat scénář na míru?
Je to kapela od kapely, ale poslední dobou snad víc jak 70% interpretů chce scénář z mé hlavy. V podstatě je to dost často ta nejnáročnější část příprav klipu. Vem si, že máš nekonečně možností, co vymyslet a tref se zrovna do toho, co se kapele bude líbit, že řekne wow to je bomba. Ale překvapivě se to v drtivé většině případů daří, protože já samozřejmě zjistím co nejvíc o představách kapely, vycházím hodně ze skladby, textu, toho jak kapela působí atd.
Je fakt důležitý bojovat za dobrej směr a nebýt línej, protože to samozřejmě není úplně jednoduchý zkoušet prosadit něco, o čem je člověk přesvědčenej, že to bude dobrý a kapela chce třeba něco úplně jinýho, co víš, že není úplně dobrý. Daleko jednodušší cesta by bylo odkývat první věc, co je na stole a nevěnovat x dní svýho času diskuzím o scénáři. Ale to by byla cesta do pekel. Mám kliku, že se mi ozývají skoro výhradně dobří interpreti a díky tomu jedeme už při přípravě na stejné vlně, že není o co se přít. Není lepší pocit, než točit na scénář, o kterým víš, že je dobrej. To je ti pak jedno, že jedeš 12 hodin v kuse bez pauzy. Že je zima jak prase, nebo že máš hlad a už došla i ta poslední horalka.
Všiml jsem si, že jsi začal hrát hokej. Jakej hraješ post? A měl jsi už předtím hokejový základy?
Joo facebook vše prozradí=) Jako já tak nějak cestuju na postech v útoku, kde se zrovna trenérovi hodím, ideální je pro mě pravý křídlo, protože přešlapuju líp doleva, takže se na pravým křídle se umím rychleji rozjet=D Ale nikde to neříkejte…
Jinak já hrál za mlada za Brno hokejbal, pak jsem zkoušel i lední hokej, který mě vždycky strašně bavil, ale na to nemám postavu, pokud bych se tomu pak chtěl nějak věnovat vážněji. Hokej fakt bolí, když se hraje tak, jak vidíme v TV a s mýma 63 kilama by to byl dobrej suicide. Já jsem hlavně rád, že jsem se konečně dokopal se někam přidat. Parta bývalých hokejistů tu dělá v Brně skvělej projekt Modern Hockey, kde se hrají amatérské zápasy mezi šesti týmy a je to opravdu se vším všudy, včetně hudby v pauzách, rozhodčích, statistik, tréninků atd.. Pro hokejový nadšence, jako jsem já, je to naprostá pecka.
Nicméně žádná flákačka, já krom hokeje dělám ještě několik sportů, takže na tom teď s fyzičkou nejsem úplně špatně, ale musel jsem si přidat ještě individuální trénink, abych té třetí lajně alespoň trochu obstojně stačil=) Sport je skvělej, kromě toho, že to samozřejmě zlepšuje celkovou kondici, neznám nic lepšího na hlavu. Je to nejlepší způsob jak zatočit s depresemi a i s vážnějšími psychickými problémy. Na sobě to mám už několikrát vyzkoušený. Lidský tělo je postavený, aby se hýbalo a když se nehýbe, nedá se čekat, že bude fungovat dobře. Je to vše propojený.
Náš letošní tým na MS vypadá opravdu nadupaně. Ostatní týmy si ale taky nemůžou stěžovat na slabou soupisku. Sleduješ během května MS? A jak bys případně otipoval šance českýho týmu?
Určitě budu sledovat. Byl bych moc rád za bronz. Na zlato nevím, jestli máme. Ale jak se říká – je to hokej, stát se může cokoli=)
A máme tu závěr. Díky moc za tvůj čas a už se na Vás neskutečně těšíme. Co bys závěrem vzkázal našim čtenářům k blížící se akci v RC?
Já děkuju za rozhovor a těšíme se taky moc! A co bych vzkázal? Asi nic moc originálního, vemte všechny, který by ten line-up mohl bavit a přijďte si to s námi užít.
Více informací o KLUBOVNAFAJTFESTNIGHTS!