Vítám vás zpět na koncertních pódiích. Žánrový Anděl, Břitva desetiletí, vystupování na velkých českých festivalech a asi i pevné pozice na české alternativní scéně. Co v takové chvíli vedlo kapelu k rozpadu/pauze?

Urza: Patnáct let společného hraní není žádnej med. Představte si něco jako patnáct let manželství, navíc s chlapama a ještě k tomu čtyřma. A tak v poslední době před pauzou sem tam zasvištěl vzduchem nějaký ten dekl od kufru auta… Navíc jednomu z nás – nebudu radši jmenovat, nebo zase dostanu pěstí – čím dál víc smrděly nohy, a to se už nedalo vydržet.

Medák: Díky! K pauze došlo v podstatě spontánně, kdy jsme už všichni tak nějak cítili, že ji potřebujeme. Prostě si kapánek dáchnout, odpočinout od koncertování a víc a mnohem soustředěněji se věnovat nové tvorbě. Abych byl konkrétnější: zkoušíme jednou týdně, ale pokud jsme o víkendu koncertovali, zkouška většinou odpadla a my si třeba po měsíci znovu vzpomínali na rozdělanou novou skladbu a dělali ji v podstatě znovu, takže nás ty koncerty tak trochu rozptylovaly od tvoření nových věcí. A myslím, že jsme udělali dobře. Na nových písních vzniklých v koncertní pauze je hodně znát ten čas, který jsme jim věnovali. Jsou hodně „nakoplé“, ale zároveň i aranžérsky „vypiplané“. Také jsme si trochu odpočinuli od publika, publikum od nás, a teď se do toho zase naplno opřeme.

Kvůli čemu jste se rozhodli vrátit se zpět? Plánovali jste návrat déle nebo šlo spíše o spontánní akci?

Urza: Tomu dotyčnému přestaly smrdět nohy, tak jsme to zase obnovili. Nejdříve to měl být konec, ale pak jsem já osobně pochopil, že to ještě nedokážu zabalit, že by to byla hrozná škoda a navíc jsem ještě mladej na rockovej důchod! Utřídil jsem si priority a uvědomil si, že První Hoře (dále PH) je pro mě (vyjma blízkých lidí) to nejcennější v životě. Ach, to je patosu! Ale je to prostě tak. A od té doby nás to všechny baví možná víc než kdy dřív. A to po těch letech považuju za zázrak!

Medák: V kapele panovala shoda, že bychom zase někdy měli začít koncertovat, jen jsme přesně nevěděli, kdy to nastane. Vše se odvíjelo od přípravy a natáčení nového alba KŘEHKÝ MECHANISMUS POZEMSKÉHO ŠTĚSTÍ , které již máme téměř hotové. A protože vše šlo až překvapivě dobře, rozhodli jsme se již začít letními festivaly, které máme moc rádi, s tím, že na podzim budeme pokračovat v klubech.

Jak moc se česká scéna proměnila za tu dobu, co jste nehráli?

Urza: Myslím, že za ten rok a tři čtvrtě se moc proměnit nestihla. Pěkně mě ale namíchlo, že všechny dobré kapely, které u nás máme, se společně dohodly zrovna letos vydat desku, aby zastínily náš comeback. Není to podezřelé? Proč nevydaly desku loni, když jsme pauzírovali?

Medák: Nechci to zakřiknout, ale zdá se mi, že lidi začala zase trochu víc zajímat tvrdá živelná hudba.

První Hoře 2013

Původně procházíte z Jičína, kde je aktuálně velké množství zajímavých kapel. Bylo to tak vždy? Sledujete, co se aktuálně děje v místě vašich hudebních počátků?

Urza: Bohužel nesleduju, protože tam už spoustu let nežiju. Jestli se tam vyrojily nějaké nové zajímavé kapely, tak mě to hodně těší! Za našich mladejch let tam hudební scéna teda zrovna moc nekvetla. Jestlipak ještě žijou a tvoří Rony s Tříprsťákem?

Medák: Jičínské dění sledujeme zpovzdálí. V Jičíně za těch pár let vyrostla celá nová generace kapel a s některými se známe i osobně. Jičínská scéna je na tak malé město docela výrazná. Zmínil bych třeba Bludy, Wooden Ships, Střemhlav a další kapely Matěje Čejchana. Hudební podhoubí v Jičíně bylo, co pamatuju, odjakživa. Vzešly odsud třeba kapely jako Crusher, Enedwaith nebo Chinaski.

První Hoře byli vždy i o povedených textech. Milane, je u nás někdo, kdo tě textařsky baví, ať už v mainstreamu nebo mezi alternativními kapelami?

Tak určitě. Ze starších textařů si považuji například Pavla Koptu, některé jeho texty pro Hanu Hegerovou jsou překrásné. Z těch mladších či současných mě baví texty kapel Buty, Insania, Už jsme doma nebo Bratři Orffové. Pak je tu specifická odnož, a to spíše deklamace básní než textařina jako taková, v níž kraloval Filip Topol a dodnes kraluje Pavel Zajíček. Marně se však snažím vzpomenout si na kvalitní texty v mainstreamu. Zrovna včera jsem někde z rádia zaslechl nějakou přiblblou odrhovačku, v níž se zpívalo „Jsem barbína, co se barví na…“, a málem jsem se zadávil pivem. Barbína / barví na – sakra, to by snad ani Richard Krajčo nevymyslel. Tomu říkám poezie přímo rimbaudovského střihu!

Na prvním koncertě po obnově, v Liberci, jste předvedli opravdu povedenou show i co se týče kostýmů. To se u nás stále nevidí často. Pódiová image se vyvíjela postupně, nebo jste si někdy řekli, že by bylo dobré to udělat a usedli jste k šicím strojům?

Urza: Asi tak do roku 2007 jsme hráli nazí, jenže pak jsme strašně ztloustli a už se to nehodilo. No a protože nám přišlo trapné vystupovat jen tak v civilních hadrech, začali jsme používat nejrůznější převleky a kostýmy.

Medák: Chtěli jsme trochu jiné kostýmy, než ve kterých jsme hráli před pauzou, nějaké trochu veselejší, třeba jako má Daniel Nekonečný. Náš Pan Klaun I. si svůj kostým sám navrhl a nechal vytvořit jednou mladou šikovnou oděvní návrhářkou. Oblečení pro zbytek skupiny obstaral náš nynější dvorní kapelní kostymér, věhlasný Karl Pumperlich. Dokonce se mu povedlo získat pár velmi cenných kousků, které se objevily v legendárním pořadu Tutti Frutti nebo v teleshoppingu Horsta Fuchse.

V poslední době jsem si oblíbil Deezer a našel jsem tam také dvě vaše alba. Bude na streamovacích službách, jako je právě Deezer nebo Spotify, k dispozici více vašich alb, nebo je to věc vydavatelství/někoho jiného?

Medák: Nové album se určitě na takových nebo podobných platformách objeví. Všechna alba můžete poslouchat či stahovat např. na Bandcampu nebo Google Play. Všechno si jinak obstaráváme sami za pomocí naší milé manažerky Štěpánky, která nám s mnoha věcmi pomáhá, a ze své kanceláře v německém Wuppertalu vše řídí zmíněný Karl Pumperlich.

Na webu píšete, že hodláte vystupovat spíše výjimečně. Budete se tedy soustředit pouze na koncertování, nebo připravujete i nové skladby?

Urza: Je to tak, budeme koncertovat jen několikrát do roka a po nějakém čase si zase dáme nějakou tu pauzu na neurčito. Takže pokud nás naši fanoušci chtějí ještě stihnout, neměli by moc váhat. A k novým skladbám – aktuálně jsme oznámili velké překvapení, že v září vydáváme nové album, na kterém jsme mezitím v tichosti pracovali. Je to nejlepší deska v dějinách hudby a ještě několik příštích století nebude překonána.

Medák: Jak již jsem zmínil výše, nová deska KŘEHKÝ MECHANISMUS POZEMSKÉHO ŠTĚSTÍ  je téměř na spadnutí.  V září 2017 bychom ji chtěli vydat a 3. 11. by se měl konat její křest v pražském Rock Café. Koncertovat opravdu nebudeme tolik jako dříve, tak se podívejte, kam to máte nejblíž, a dorazte!

Členové kapely se v průběhu času angažovali v různých hudebních i nehudebních uskupeních. Jak jste na tom aktuálně s dalšími aktivitami?

Urza: Marně přemýšlím, co myslíš těmi „nehudebními“ uskupeními. Ano, bubeník Medák je už několik let místopředsedou Společnosti přátel žehu, ale na mě doufám neprasklo, že jsem v lednu převzal vedení Háčkovací církve po uvězněném guru Járovi?! V posledních letech jsem se taky věnoval své druhé životní vášni – psaní, naposledy mi vyšel dekadentní román Jeremiášův vztek. Co se týká hudebních uskupení, tak v minulosti jsem natočil dvě a půl desky s kapelou Sinuhet, loni vyšla deska projektu Kaspar Melichar a pomalinku chystám zase něco dalšího. Produkce by se měl ujmout, tak jako u nové desky PH, věhlasný Karl Pumperlich, známý svou spoluprací s takovými veličinami, jako jsou zpěváci Günther nebo Denny Schönemann.

Medák: Urza s Bertrámem se v současnosti věnují svému secesně-folkovému duu Kaspar Melichar, se kterým nedávno vydali výbornou desku „Velká derniéra“. Akordeonista Pan Klaun I. hraje mimo jiné v moderně-šansonových Voilá!, přednedávnem jel turné s Nerez a má mnoho dalších hudebních aktivit.

Děkuji za rozhovor a těším se na novou desku i koncerty.

Díky za rozhovor!

Kde je můžete vidět:

16.-17. 6. Vývrtka 2017, Peruc u Loun
15.-20. 8. Festival Banát 2017!, Rumunsko
25. 8. Fryštácký malý svět, Fryšták