Hned na začátek bych chtěla říct, že nejsem fanouškem ani vedra a ani autobusů. Proto mě stálo velké přemáhání, nasednout do nacpaného autobusu směr Uherské Hradiště. Jediné, co mě drželo při vůli, byla vidina studeného piva a super hudby. Díky tomu jsem přežila všudypřítomný odér potu a pána, který mi ustavičně a drze drtil nohy sedadlem.

Hned na autobusovém nádraží se mě ujala kamarádka (bůh jí žehnej) a zavedla mě ke klubu Mír, kde jsem se šla ohlásit jako Helena Večerková, za Klubovnu a snažila se při tom nervózně nepřeřeknout (Kulena Hečerková, jsem tu za Houbovnu). Rovnou jsem byla počastovaná přezdívkou „slečna Reportérka“ a do teď jsem se jí nezbavila.

V tom krásném mišmaši v backstagi se mi jako prvního podařilo odchytit frontmana Sacrifive, Pavla Čánského. Kluci jsou domorodci z UH a zrovna ten den to měl být jejich první koncert, takže jsem nečekaně byla odpálkována s tím, že se mám přijít zeptat až dohrají, že budou plní entuziasmu a tak. Což mi moc na sebevědomí nepřidalo, protože jsem se k rozhovoru s ním odhodlávala asi deset minut. Bůh žehnej kamarádce podruhé, protože zrovna ve Sacrifive hraje její dost dobrý kamarád, takže když jsem jí koupila pivo, donutila ona zase jeho, aby mi nahnal zbytek kapel ven. Protože jinak se mě všichni báli jako čert kříže.

Takže o dvě piva později jsem poznala kluky ze Step to the Crowd.  Během pětiminutové zpovědi mě asi 16x opravili, že nejsou Brňáci, ale jsou ze Strážnice ale jednou Brňák navždy šalina a hlavas. Podle jejich slov jsou už stará kapela, proto o sobě moc nedávají vědět, ale jsou stále dobří. V Uherském Hradišti naposledy hráli někdy okolo roku 2013 – 2014 s kapelou, která už se rozpadla jako hračka z vietnamského tržiště a proto byli natěšení. V nejbližší době vydávají EP a dokonce teďka nedávno vypustili do světa nový single. Světe div se, u nás na Klubovně. Pak už se se mnou museli rozloučit a jít zvučit, protože hráli jako první. Předvedli show jak vínko a kotel jako dvě vínka.

Moment, kocour mi lozí po klávesnici.

Každopádně se mi na jejich koncertu třepaly i zuby.

Nastala krátká (kuř)pauza a já jsem zahlédla kluky ze Skywalker, jak sedí na schodech před klubem a pijí pivo. To mi připadlo jako příhodná situace za nimi jít, protože jsem taky pila pivo a seděla na schodech. Je třeba zmínit, že Skywalker na konci prázdnin vydávají nové CD, na které se těší prý i více, jako my ostatní. Taky se jim v Uherském Hradišti moc líbí, přece jen, hráli tu znovu po více jako po roce a půl. Tím končí všechno rozumné, co mi dokázali říct, protože potom jsem udělala základní chybu a zeptala se, proč si zvolil jméno „Skywalker“ a tak celkově na Star Wars. Načež jsem stihla dopít celý zbytek piva a dát si tak dvě cigarety, protože se strhla hádka o velikosti bitvy o Stalingrad na téma sedmé epizody, Rogue One, hrách, knížkách, timeline Star Wars…a pak už byl zase čas jít zvučit. Naštěstí jsem si je alespoň stihla nahrát, takže hlášky jako „Ty jsi nějaký náhodný fanoušek Baníku, ty vůbec nemáš právo na názor“ a „sedmička je daleko od nuly takže sedmá epizoda musí být dobrá“ se nikdy neztratí z povrchu světa. Nehledě na hádku do krve, potu a slz, kluci předvedli perfektní show a světelné meče se tedy nemusely tasit.

Skywalker se na názor na Rogue One raději neptejte

A pak už se konečně dostali na pódium Sacrifive. Trochu mě mrzelo, že kluci nastoupili až poslední, přece jenom, první koncert je první koncert a ten je jenom jednou (logika nebyla nikdy mojí silnou stránkou) a když začali hrát, většina osazenstva klubu už měla mírnou hladinku. To ale nikomu nevadilo a všechno proběhlo na jedničku s hvězdičkou. Takže pokud chcete vidět nekomerční a příjemně se poslouchající coreček, hybajte na jejich FB stránky a sledujte, kde se jejich další koncerty vyrojí. Hrát se bude totiž tento rok maximálně, jejich kytarista potom, dle slov frontmana „odjíždí do prdele“. Takže jsem byla pověřena zmínit to, že HLEDAJÍ NOVÉHO KYTARISTU.

S koncertem byli naprosto spokojení, nečekali ani takovou velkou podporu od lidí a hlavně čekali, že to více poserou (ups, to jsem vlastně neměla říkat). Jo a hledají nového kytaristu. To já jenom tak, kdyby náhodou.

Podrženo sečteno, já jsem si akci užila, vege grilovačka před klubem byla příjemné zpestřením a cizrnový burger dobře promastí žaludek před kalíšky a kdyby si někdo snad myslel, že se v Míru kalí s mírou a v míru…Měla jsem dorazit domů v noci taxíkem, ideálně do tří…a dojela jsem vlakem další den v sedm večer. Léto může oficiálně začít!

Pro Klubovnu Helena Večerková za asistence zákarného kocoura