Festival začínal v pátek kolem šesté hodiny kapelou The Next Fucking Day. Poté se prostřídaly další tři kapely, než přišla na řadu jedna, a to celkem známá česká kapela s dlouhou historií, Skyline. Marka a její kluci nastoupili na podium velice energicky a to jim vydrželo až do konce. To se celkem hodilo jako zbraň proti klesající teplotě. Tato rozjetá taneční hudba přilákala i starší účastníky festivalu i díky tomu, že hrát začala už v roce 1997. Zub času si na nich však naštěstí ještě nepodepsal.
V sobotu přibyla k Bakaláři Stage ještě CBCNET.cz Stage. Koncerty probíhaly víceméně zároveň, což ovšem nebyl problém, protože žánry kapel se na obou stagích dost lišily. Bylo to vidět i na první pohled podle publika. Na Bakalář Stagi byl většinou slyšet jazz, ska nebo folk a pop, zatímco na druhé stagi byla možnost si užít žánry jako HC, metal, emo hardcore nebo pořádně rozjetý rock’n’roll.
Na CBCNET Stagi začínali v sobotu kolem druhé hodiny domácí Everything We Have se skvělým výkonem všech členů kapely. Rakovnická metalcorová banda se toho vůbec nebála a frontman přidal i roztomilou poznámku s poděkováním své přítelkyni, že se dostavila aspoň na poslední song. Kapela se vrací po delší pauze a rozhodně má na to promluvit do v poslední době trochu stojatých vod domácího metalcoru. Vítejte zpátky!
Hned po EWH nastoupili naopak končící City Lights a s nimi i pořádný slejvák. Chvíli to vypadalo, že pod podiem bude prázdno, ale jakmile se rozezvučily první tóny, loajální fanoušci se dostavili a rozjela se parádní show nehledě na počasí. Skvělý zpěvák a showman Tomáš Hubal se na značnou část vystoupení ponořil mezi fanoušky, kteří to patřičně ocenili a dokonce se na chvíli rozjel i velmi decentní circle pit. Jako vždy podali kluci skvělý výkon a nejednoho fanouška určitě znovu zamrzelo, že se kapela rozhodla skončit. Na poslední koncert City Lights rozhodně doražte v září do Sedmičky (a kupte si super merch, další možnost už mít pravděpodobně nebudete!).
Hubič ve svém živlu
Donnie Darko, kapela s plzeňského původu, přinesla na podium zase trochu jiný druh energie, který byl vidět i slyšet. Tihle týpci se dokonce dokázali dostat až do finále soutěže Planetrox a dostali tak možnost zahrát si v nultý den na Rock For People. Není divu, zpěv i hudba jsou na takové úrovni, že by vůbec neudivilo, kdyby pocházeli z jiných končin. Že by z DD rostl další atraktivní vývozní artikl? Potenciál na to rozhodně mají.
Po kratší pauze jsme znovu dorazili k CBCNET Stagi a příjemným překvapením pro nás byli ESAZLESA, plzeňská kapela, která přinesla příjemnou změnu žánru s jejich emo hardcorem s prvky shoegazu a post-rocku. Kytaristé podávali úžasné výkony a být zpěvák lépe nazvučen…hodně lidí ovšem ocenilo texty v češtině, které se tak dostanou k většímu počtu posluchačů a zároveň jsou chytré a srozumitelné. Za mě byli ESAZLESA rozhodně jedna z nejzajímavějších kapel festivalu.
Empatický emo hardcore Esazlesa opět bavil i dojímal
Naprostým vrcholem celého dne se bez diskuzí stali nekonvenční Hentai Corporation, kteří byli jako utržení ze řetězu. Možná byla tato atmosféra částečně způsobena tím, že s přicházející nocí bylo publikum více a více podrobeno nástrahám různých návykových látek, ale na tuhle hudbu by museli snad pařit i mrtví. Radka Škarohlída bylo skoro nemožné zachytit na fotce, protože byl neustále v pohybu po podiu, pokud zrovna nebyl mezi diváky a neschovával svou hlavu do prsou jedné z přítomných slečen. Tento trash-rock’n’roll patří v součastnosti mezi to nejlepší co u nás může na stagích vidět. Nedávno to ocenili i jejich početná fanouškovská – bobří sebranka, která je nechala zvítezit i v tradiční Žebřík.
Celkově se festival povedl, lidí přišlo relativně dost, a to jak starších, tak mladších, od drsných týpků, po maminky s dětmi. Návštěvníci měli k dispozici skvělé rakovnické pivo Bakalář, občerstvení, drinky a v pozdějších hodinách dokonce festivalbus do a z Rakovníka. Vše bylo dobře zorganizované, na webu byla čitelně popsaná cesta do areálu, k dispozici bylo bez problému i parkování. Mohli jste se buďto jen tak poflakovat a poslouchat nejrůznější kapely, nebo se účastnit tradiční ‚kníračské‘ soutěže. Stanování bylo u areálu zdarma, dokonce prý se snídaní, a o děti bylo postaráno v dětském koutku, což na každém festivalu nenajdete. Celková atmosféra byla velmi příjemná, výběr kapel úspěšný a doufám, že se na příští ročník Coombalu budeme moci vydat i bez pláštěnky a zimní bundy.
Autoři fotek: Matyáš Hlaváček, Julie Klikarová
Autor textu: Julie Klikarová