Tou Eliška Buociková  bezesporu je. Rodačka z malého, leč na hudební objevy bohatého východočeského města Broumov, které dalo světu i Imodium, má za sebou i přes relativně nízký věk pořádně bohatý hudební životopis.

Již ve svých patnácti letech založila dívčí kapelu Where’s the food?!. Ta sice poměrně dlouhou dobu hrála, ale jak to u prvních kapel bývá, tak se ani tato formace nikam neposouvala a nevyvíjela se. Z toho důvodu se Eliška rozhodla ze skupiny odejít.

V roce 2014 odehrála ještě několik koncertů v rámci projektu The Loons, který založila s kytaristou kapely Toad in the Stone. Vzhledem k rozdílným názorům a cílům obou členů se však The Loons po několika měsících rozpadli. V té době se Eliška rozhodla bojovat o místo na hudebním výsluní na vlastní pěst, jako sólová zpěvačka.

S kytaristou Martinem Burešem tvoří Eliška nerozlučné akustické duo.

V roce 2015 se zúčastnila soutěže Superstar, kde se dostala do TOP 30. I přes suverenní výkon jí však porota dál neposlala. Možná jim vadil i lehce výstřední projev tohoto zelenovlasého talentu.

Po Superstar Eliška natočila v provizorním studiu svého kamaráda písničku „Padaly hvězdy“ a „Tajný noci“, ke které následně vznikl i její první videoklip.

V roce 2016 vystoupila kromě mnoha jiných akcí např. na festivalu Mezi Ploty či Broumovská kytara a natočila singl s názvem „Schizofrenní vztahy“. V současné době koncertuje se svým kytaristou Martinem Burešem a tvoří nové písničky na připravované EP. A dá se očekávat, že o ní v letošní roce uslyšíme ještě mnohem mnohem víc! Kvalitiní a originální tuzemské písničkárství díky této hrdé broumovské rodačce naštěstí ještě nevymřelo. A její talent nemohl ujít ani nám, i proto je jedním z třech jmen, které živě vystoupí na naší další akci v baru Coming Soon!

Eliška Buociková: Čeština svlíká songy úplně donaha a ukazuje je takové, jaké jsou

Broumov podle posledního sčítání obyvatel čítá něco okolo 7750 obyvatel, ale i přesto se to místečko jeví jako líheň nadaných muzikantů. Čím to, že zrovna u Vás roste tolik nadaných muzikantů? Je to zásluha místních učitelek, ZUŠek nebo Vás motivuje faktor Broumovské kytary?

Je fakt, že Broumovská kytara u mě zafungovala jako motivační činitel. V momentě, kdy si tam chceš zahrát, nestačí na to něco jako „hej, vždyť jsem z Broumova“. Je potřeba být na nějaké úrovni, pod kterou ten festival nejde, což je správně a člověka to žene dopředu. Jinou „specialitu“ Broumova, díky které vysílá „do světa“ muzikanty, ale nevnímám. Je to podle mě stejné jako u jakéhokoli jiného malého města. – Když je ti patnáct, máš pochopitelně pocit, že je ti osmitisícové město malé, nudíš se v něm a hledáš cestu a prostředky, jak odtamtud vypadnout. Já tenkrát založila kapelu a jezdila s ní po koncertech.

Nejslavnější rodáci jsou, stejně jako nyní už ty, de facto „pražáci“ Imodium. Jak dobře se s kluky znáš? A měli i oni na tvojí kariéře nějakou konkrétní zásluhu?

Thoma a Kárla znám už spoustu let. Pravděpodobně jsme se poprvé potkali na některém z Imo koncertů. Oba mi v muzice moc pomohli. Thom teď třeba dělal mix a master mému novému singlu Schizofrenní vztahy a z poměrně „punkového“ demáku nakonec i jeho zásluhou vznikla pěkná vyšperkovaná věc, ze které mám radost.

Jak jsem zmiňoval ve článku, tak ses před pár lety účastnila SuperStar. Co Ti tahle soutěž zpětně dala, ale i vzala? A nemáš pocit, že Ti v očích poroty mohl uškodit relativně extravagantní zjev a projev, kterým jsi již na první pohled nepřehlédnutelná?

Do teď nevím, jestli přihlásit se bylo dobré nebo špatné rozhodnutí. Stoprocentně ale vím, že znovu bych do podobného projektu nešla. Sice to byla zkušenost, ale ani s odstupem času ji nevnímám jako pozitivní. Jestli mám říct, co mi soutěž vzala, první, co mě napadá, jsou asi iluze o tom, že muzikanty spojuje fakt, že to všichni jedou hlavně přes to srdíčko. (smích).

Extravagantní vizáž mi v soutěži pomohla i uškodila. Těžko říct, jestli bych se bez zelených vlasů dostala aspoň přes precasting. Na druhou stranu si mě porota automaticky zaškatulkovala a vyhazovala mě s tím, že na to, jak vypadám, jsem vlastně málo hustá (nebo něco v tom smyslu).

Imponuje mi, že ses vydala na zdánlivě těžší cestu domácích skladeb. Uvažovala jsi i o přechodu na angličtinu, nebo ses nechtěla schovávat a vyjít s mateřštinou a kůží na trh?

U mě ta změně proběhla v opačném směru. Česky píšu teprve asi dva roky. Angličtina pro mě byla mnohem pohodlnější a snazší, a proto jsem se jí poměrně dlouho držela. Na druhou stranu ale nejsem úplně dobrý angličtinář, abych v anglickém textu vyjádřila všechno, co chci, tak „dokonale“, jako to dokážu v češtině. Takže jsem se kolikrát přistihla při tom, že jsem do textů sázela frázi za frází, jen aby to dobře znělo. To je ale pochopitelně strašně neautentické a v žánru, který dělám, trochu mimo. Proto jsem začala s češtinou, která všechny ty songy svlíká úplně donaha a ukazuje je takové, jaké jsou.

Kdo Tě mimochodem z česky zpívaných autorů / písničkářů baví nejvíce? V poslední době jakoby se s nima doslova roztrhl pytel…

Já vlastně momentálně z česky psané tvorby poslouchám jen rap, takže písničkáře Ti asi neřeknu. Když ale vezmu písničkáře v Čechách obecně, tak mě baví Thom Artway.  Připadá mi, že umí napsat nahatý písničky i v angličtině. (smích) Z holek určitě Lenny. Hearts je super deska.

Teď úplně odbočíme od hudby a budeme se věnovat vztahové problematice, kterou rozebíráš ve svém posledním singlu. Čím Ti dnešní vztahy připadají schizofrenní? Myslíš, že je v dnešní zrychlené době založené na shonu, rychlosti všeho a tlaku na společenský úspěch vůbec reálné, aby tyhle vztahy nepůsobily schizofrenně?

Jedna věc je, jestli na tebe něco působí schizofrenně a ty to nezúčastněně pozoruješ zvenku a druhá věc je se toho účastnit a v síti vztahů, které tě svojí totální nevyrovnaností drtí, žít nebo respektive přežívat. Ta písnička vychází z úplně konkrétní zkušenosti a nereflektuje nějakou globální záležitost. Vím ale, na co narážíš. Podle mě je doba složitější o to, o co nám usnadňuje v ní žít. Je ale úplně jedno, jaká je. V každé by lidem mělo stát za to vytvářet a budovat stabilní vztahy a spojení s lidmi okolo.

Elišku Buocikovou můžete v nejbližší době vidět i na Klubovní pouštěčce:

Takže 16. 2. v Coming Soonu?

Kde jí můžete sledovat:

Facebook
Instagram 
Bandzone