Planetu Mighty Sounds opět zaplavila láska k hudbě (report)
Heslo jednoho slavného fotbalového klubu praví, že klub je víc, než jakýkoliv hráč. Něco podobného musí platit i pro Mighty Sounds, protože i letos prokázal, že je více, než jen hudebním festivalem. Slovy jednoho českého rappera je to spíše taková planeta, která tři dny běží, tak trochu kolem své vlastní osy.
O dění na letošním ročníku Vám proto poreferují Gumi s Hadrabákem, kteří si výlet na MS užili i tentokrát. Úvodního názoru se chopil první jmenovaný.
Ještě, než jsme dosedli na táborský povrch, který tři dny patřil hudbě a permanentnímu party modu, který prostě k Mighty patří, trochu jsme se zasekli v práci, na dálnici a u páskování. Z H2O jsme tak bohužel zaslechli jen útržky z dálky, stan jsme ovšem postavili a šli jsme vstříc dalšímu ročníku.
Ten sice na první pohled nenabízel vyloženě lákadla jako třeba před dvěma lety, kdy se mohl pyšnit například účastí Architects nebo Enter Shikari, ale MS je prostě povinnost. Jel jsem na něj popáté v řadě, byl to vlastně první velký festival, na který jsem jel jakožto redaktor a je to zkrátka srdcová záležitost. O tom, ale později – nyní přejděme ke kapelám.
První kapelou, kterou jsme zahlédli, byla Dubioza Kolektiv. Divoké balkánské rytmy roztančili dav, který již vyhlížel první bouřky. Počasí bylo vůbec velkou neznámou festivalu a trochu se s ním museli porvat i Skywalker. Kapela, která si momentálně zvyká na velká podia, i přes počáteční déšť přilákala dost návštěvníků v pláštěnkách, kteří si mohli k moshi rovnou nasadit i čelovky. SKW dostáli své pověsti, rozhýbali dav, i když bych jejich výkon označil spíše za standart, který byl, ale jako vždy na vysoké úrovni. Stejně jako proslovy Honzy Kučery, který nezapomenul tradičně vyzdvihnout důležitost podpory domácích kapel. Zároveň i trochu zalitoval bariér, které ke Skywalker od nepaměti nepatřili. Zároveň se však jedná o zaslouženou odměnu tvrdého a poctivého přístupu. Ten se mimochodem prokázal i v neděli, kdy se kluci vrátili z Německa jen, aby podpořili kámoše z Call Tracy a Hopes. To si myslím, mluví za vše. Stejně jako následná páteční after party, kterou pro změnu ovládli právě výše zmiňovaní Call Tracy a část kapely Burning Steps, která bohužel z důvodu zranění bubeníka Jeníka nemohla ve stejný den vystoupit.
První den byl sice krátký, ale o to víc vyčerpávající. Ten kdo stanuje, je ale tradičně odsouzen k nevyspání, takže jsme šli do druhého dne. Plán byl následující: nákup, oběd a hlavně kapely. Tou první byla pražská formace Define Me, která před nedávnem vydala svěže barevný klip Identity. Tu svojí sice ještě trochu hledají, ale až se více sehrají – mají na to, aby do dění na klubové scéně ještě výrazněji promluvili. O kom se naopak začíná hodně (a naprosto oprávněně mluvit) jsou slovenští Landless. Bratia zo Žiliny předvedli další skvělý výkon, který splňoval, jak velmi zajímavou hudební produkci, tak zejména skvělou pódiovou prezentaci. Show, kde létaly balonky vzduchem, patřila k vrcholům letošního Mighty Sounds. Šla z nich skvělá energie, kluci byli v naprosté euforii a využili i možnosti jít mezi dav. Například kytarista Patrik si pak zacircle pitoval přímo mezi samotnými moshery.
O několik minut poté vystoupili na Lucky Hazard stage i děvčata ze Sour Bitch. Holky patří mezi etablované členky pražské scény a stan se během jejich vystoupení naprosto zaplnil. O to smutnější pak byl původní zvukový ruch – šum, který kazil jinak velmi sympatické vystupování pražské formace. Postupem času se, ale i tyto hodnoty zlepšili a SB rozhodně ukázali potenciál, který ještě poroste. O růstu a důležitosti pro svou scénu by naopak mohli vyprávět kultovní Flaming Cocks. Ve své době zásadní a dnes zcela jistě generační kapela s mnoha odkazy na úspěšnou minulost velmi dobře zabodovala. Mě to, ale táhlo do moshpitového pekla s holandskou formací All For Nothing, kteří předvedli nekompromisní show.
Nekompromisní byli i jejich následovníci, ovšem ve smyslu naprosté profesionality a pozitivních emocí. Jihlavští rapový pionýři, Pio Squad, pokračovali v tradici rapových vystoupení na Mighty. Při vší úctě ke všem rapovým předchůdcům, ale na Mighty Sounds zapadali do celkového feelingu festivalu ze všech nejlépe a nejpřirozeněji. Eurodel se Strejdou Filím hypovali lidi k circle pitům, prokazovali viditelný vděk a show si nepokrytě užívali. Část show jsem strávil z boku stage a musím přiznat, že vystoupení Pio řadím za absolutní top letošního ročníku. I když… jsme se hned poté přesunuli na Black Cofee session, kde zahráli akustickou variantu svého setu a tenhle zážitek byl ještě intenzivnější. Nic na tom nemění ani to, že nás ještě před svým vystoupením hlasitě podpořili, za což jim patří velký dík. Unikátní vystoupení skončilo dokonce metalovou vložkou Eurodela a Pio ukázali, že to jsou stále ti staří dobří hajzlové z Jihlavy. Se skills i pokorou na správném místě. Mimochodem právě Black Coffe Session Stage se stala velmi příjemným doplňkem zaběhlých stage a jakoby okolo sebe vytvořila vlastní komunitu. Doufejme, že se jí dočkáme i v příštím roce. Závěr večera pak patřil opět Call Tracy, kteří po areálu zaperlili s “legalizačními brýlemi”, které se stali hitem večerní afterparty. Na hlavách je měli doslova všichni, včetně samotných hvězd druhého večera – Pio Squad.
Třetí den pak sliboval zejména produkci z českých a slovenských klubových hájů. Úvod dne odpálili nestárnoucí Plus Mínus, kteří ještě překonali svůj tři roky starý set. Foneticky známé songy, aktivní frontman GZA a reklama na pozitivnost. Chalani předvedli jeden z nejlepších a nejuvolněnějších setů celého Mighty Sounds. Po nich se předvedli jejich o generaci mladší nástupci John Wolfhooker, kteří předvedli svůj standart, kterému nezabránila ani viditelná zničenost z předchozího dne. Na tu si nemohli stěžovat ani následující dvě kapely na Jameson Stage. Hopes se do svého setu vrhli bez bázně a hany a to i přesto, že v areálu strávili i dva předchozí divoké dny. Zpěvák Láča vysílal mezi songy uvědomělé proslovy a díky featu s Vláďou Zemánkem se na stage dokonce dostali i tolikrát zmiňované “legalizační brýle”. Milovníci 80s módy z Německa museli být doslova nadšení. To zprvu trochu scházelo viditelně unaveným Call Tracy, kteří se, ale nakonec jako samotní Hopes prali statečně s viditelnou únavou. Sílu jim dodali nejenom kamarádi Skywalker, ale i celá řada dalších návštěvníků, kteří jistě ocenili nemalý progres kapely, která ze sebe vydala i poslední zbytky sil. Mimochodem rozhodně doporučujeme jejich poslední EP Difavor, které patří k jedněm z nejlepších domácích nahrávek roku. Závěrem jsem ještě stihl vidět set srdcařů z Havlíčkova Brodu – Highstreet Hooligans, kteří dostáli své dobrácké pověsti a i tentokrát s sebou přivedli kasičku nadace Show Your Help, která po vzoru slavnějších Hardcore Help pomáhá skrze scénu vybírat peníze na sociální projekty. Podobně uvědomělých stánků bylo ovšem i letos na Mighty hodně. My jsme třeba investovali do trikotů s poselstvím GNWP.
Poté už nezbylo nic jiného, než se sbalit, vyrazit na dálnici a v duchu si festival zhodnotit. Letošní Mighty Sounds se zatím stalo z mého pohledu akcí roku. Za sebe totiž můžu s klidným svědomím říct, že už jsem se dlouho takhle na fesťáku nebavil a necítil takhle dobře a rodinně (a to jezdíme víc a víc i na lokální akce, kde mě právě vždycky baví právě tahle “rodinná atmosféra”). Jak jsem již zmiňoval na začátku, tento festival je tak trochu vlastní planetou, na kterou ovšem jezdím mimořádně rád. Málokdy se stane, aby měl festival tak obrovského rámce stále unikátní a doslova domovskou atmosféru. Na jednom místě se v 99% opět setkalo v míru a lásce hned několik, na první pohled nesourodých, subkultur a utvořilo jednu velkou hudební rodinu. Velkou pochvalu zaslouží i organizační tým, nebývale tolerantní securiťáci na Lucky Hazard stage a také PR složka, která umožnila fotografům a novinářům velmi benevolentní pohyb po areálu, který třeba nám konkrétně dopomohl pořídit unikátní záběry z mnoha úhlů pohledu (však uvidíte sami). Opouštět planetu Mighty bylo velmi náročné, ale já už i za rok vím, že na ní přistanu zase moc rád. Mighty je jen jedno a jak by řekli Rozpor – “až do konce života“!
Na kolik s reportem souhlasíte? Dejte nám vědět na našem Facebooku!
za Klubovnu Gumi
