Týden po vydání dosáhl váš nejnovější klip přes 30 000 views. Ale taky nelichotivýho poměru 824 likes proti 1300 disliků. Zeptám se proto naprosto na přímo. Stavěli jste konstrukci toho klipu, tak aby vyvolala okamžitý emoce i s ohledem na to, že budete pranýřovaný?
Dominik: Asi bych za nás všechny řekl, že nás těší, že lidi náš klip tak moc prožívají. Ať už je to pozitivní nebo negativní. Samozřejmě vzít si Mishu do videa vyvolá vlnu hejtů, to jsme věděli všichni. Ale taky nás objevilo hodně lidí, kteří by se k naší hudbě ani nedostali a zalíbilo se jim to. Nad nenávistnými komentáři se od srdíčka bavíme. Čteme si je nahlas s kamarády a smějeme se.
Kuba: Podle mě je lepší klip, kde je hodně reakcí (jak těch negativních, tak třeba i náhodou těch pozitivních), než klip, který je nemastný, neslaný, nudný. A je to jen další věc, která zajímá maximálně členy kapely a jejich partnery.
Jinak ty dislikes jsou jednoduchá matika: Vem interpreta, kterého nemá ráda velká skupina lidí, spoj ho s jiným interpretem, kterého nemá ráda další obří skupina úplně jiných lidí. Co dostaneme spojením těchto dvou množin? Finální ratio likes/dislikes, které u klipu máme. Takže já jsem spokojený. :3
Egor nám už na začátku říkal, ať se připravíme na pořádný diss. A já myslím, že s klidným srdcem můžu říct, že jsme spolu v YouTube komentářích dostali solidní nálož shitstormu, takže na nás může být pyšný. 🙂
Petr: Klip je stavěný, stejně jako drtivá většina našeho materiálu, na nadsázce. Tudíž jsme spíš, než na vyvolání okamžité emoce prostě byli sami sebou a dělali co nám přišlo zábavný. S negativní kritikou se samozřejmě počítat muselo, protože ohledně celého tématu Jake’a a Mishi je spousta kontroverze.
Honza: Naprosto jsem to čekal. Prostě kontroverze vyvolává reakce a většinou především negativní – protože přece každej si chce rejpnout. JB má taky na svým nejsledovanějším klipu víc dislikes, a přesto ty čísla už pro svoji velikost nejsou relevantní.
Na feat jste si do klipu pozvali víceméně nenáviděnýho dětskýho Youtubera Mishu. Jak složitý bylo se s ním nebo jeho bráchou Metadonem domluvit na spolupráci? Jeho klipy v minulosti dosahovali milionových views. Taky je ale zřejmý, že ho českej segment už moc nezajímá a točí videa pro zahraniční followers. Čím jste ho oslovili natolik, že do toho šel s defacto začínající lokální kapelou?
Honza: Mám pocit, že tyhle věci řídí spíš Metadon než Misha. Myslím, že to pro ně vypadalo jako zajímavá spolupráce, protože jsme do toho museli z jeho pohledu vletět hodně ambiciózně. No tak, já bych něco takovýho přijal, i kdyby to byla dechovka. Podle nás soudím 😀
Dominik: Misha a Metadon jsou prostě dobří borci, kteří se kontroverze nebojí a naše nabídka je zaujala. Domluva byla úplně normální a pokecali jsme si o všem možným.
Petr: Domluva i spolupráce s Metadonem a Mishou proběhla velmi hladce a bez potíží. Podle mě ho oslovil nápad, vize a kvalitní zpracování skladby i videa. Navíc profesionální produkce s kapelou extrémního žánru pro něj byla úplnou novinkou. Takže je možné, že si tento žánr chtěl prostě zkusit.
Spousta lidí vám vyčítalo, že dělat song s Youtuberem je taková berlička na views. A je snadnou cestou, jak se dostat do trendů a širšího povědomí. Hnala vás do týhle spolupráce snaha rychle udělat čísla nebo naopak vstoupit do dosud neprobádanejch vod?
Petr: Hnalo nás do toho naše pojetí hudby. Očividně je to dobře míněná nadsázka a Misha je osoba, která seděla s tématem skladby – Youtubeři. Vůbec jsme nepočítali s tím, že by to mohlo vyjít. Ale nenechali jsme se odradit a vytvořili jsme něco, co ještě česká scéna nezažila.
Honza: A i kdyby to byla berlička? Kapela je naše radost a chceme, aby se rozvíjela. Říkám to asi po stý, ale prostě tohle není pro rychlokvaškovej fame.
Dominik: Ona to není tak snadná cesta. Jestli chce člověk dneska svoji hudbu prosadit, musí se něčím vyčlenit od ostatních, protože kapel je moc a posluchačů je málo. Spousta kapel si myslí, že prostě bude hrát hodně koncertů. Vydají pár alb a klipů, často v neprofesionální kvalitě a pak se něco změní a najednou budou slavní. Ale dneska je potřeba mít za tou hudbou i spoustu jiných věcí a to je např. propagace a marketing.
Jak důležitou roli přikládáte právě PR a promu? Myslíte si, že to mladý kapely i v dnešní době spis zanedbávaj?
Petr: Promo je velmi důležitý. V dnešní době nikdo sám nepůjde na internet hledat malý kapely, aby všem dal šanci a pak dál podporoval ty, který se mu líbí. Proto musí kapela udělat poutavou reklamu a zacílit ji na lidi, mezi jejichž zájmy spadá i hudební směr této kapely. A určitě si myslím, že tohle kapely zanedbávají.
Dominik: Podle mě to spousta mladých kapel i dnes zanedbává nebo to dělá neefektivně. Roli to má podstatnou, ale vždycky to bude v prioritách až pod kvalitou a zábavou. Můžeš sice zpopularizovat totální sračku (už se to mockrát v hudbě stalo), ale dělá se to mnohem hůř, když máš vedle toho někoho, kdo dělá to stejný, ale líp. I tak se to však děje.
Samotnej název EP odkazuje na Jaka Paula, kontroverzního bratra Youtubera Logana Paula, oba se pak ve svým contentu neštítí skoro ničeho. V čem Vás inspiroval? A jak moc tenhle svět Youtuberů vlastně sledujete?
Petr: Já osobně se o YouTube komunitu zajímám. Ne nutně o Jake’a a Logana, ale samozřejmě o nich slýchávám. Nápad udělat skladbu o Jake’ovi vzešel od Egora Erushina. Vtipkoval, že náš kytarista Kuba vypadá jako Jake Paul a poté jsme na tom začali stavět. Samotný Jake nás inspiroval jeho nadsázkou a ikonou. Ruku na srdce… Jake je v dnešní době prostě trendsetter, kdo by nechtěl být jako on.
Dominik: No. Inspiroval nás v tom, že náš kytarista vypadá jako on a prostě to jelo. Řekl bych, že Jakea všichni známe spíše okrajově, ale občas si pustíme nějaký jeho songy. Nicméně všichni víme, jak moc je slavnej a jak moc ho lidi po světě mají či nemají rádi. Taky se nebojí udělat ten krok navíc k tomu, aby se více zviditelnil, ať už songama, tak třeba zápasem s Dejim. Jinak já osobně YouTube pořád sleduju, i když mnohem míň, než když jsem byl malý hoša.
Kuba: YouTube, Netflix jsou moje. Vyrůstám ve 21. století, takže věci jako CDčka, vinyly, spisovnou češtinu a gramatiku jsem prošvihl a už se jich asi nedožiju. Ale díky tomu má svět obří ráj kvalitního contentu na YouTube, open source projektů na Githubu, skvělých stránek s informacemi, a to vše přístupné z mobilu. Takže ano, jsem velký fanda YouTube a tím i lokálních/světových Youtuberů.
V komentářích vaši fans často argumentujou, že tvoříte vlastně hudební memes. Jak moc pojímáte svoji hudbu a její prezentaci vážně? Je to spíš karikaturní ztvárnění nebo se v tom odráží vaše vlastní postoje?
Honza: Myslím, že naše tvorba a naše postoje nestojí tak zvlášť, jak by se mohlo na první pohled zdát. Ale na druhou stranu ano, děláme si z hodně věcí prostě srandu, protože jsme veselá kopa. Ahoj dědo.
Dominik: Snažíme se bavit lidi a dělat to kvalitně. Řekl bych, že naši snahu o zábavu a bereme vážně a ať to vypadá jakkoliv, stojí nás to hodně úsilí a času. Naše postoje se asi v naší hudbě do určité míry taky odráží. Se všema z nás je prostě legrace, máme rádi párty a provokaci.
Petr: Myslím, že mluvím za všechny, když řeknu, že je pro nás hudba hlavně zábava. Člověk se má u naší hudby bavit, zapomenout na problémy, a ne brečet o tom, jak je svět nefér. Ale na druhou stranu naši tvorbu bereme vážně z hlediska kvality prezentace – profesionální videoklipy, nahrávky, artworky atd.
Často zmiňujete právě kontroverzi. Jak podle vás docílit toho, aby dílo splňovalo předpoklad toho, že je sice kontroverzní a přitom, aby nepůsobilo jako prvoplánovej pokus šokovat za každou cenu.
Petr: Musí být určitý poměr mezi kontroverzí a zpracováním celého projektu. Pokud jsou skladba i video profesionálně udělané, skladba není složená jak od prvňáčka, kontroverze je vtipná a originální, tak je to za mě naprosto ideální.
Dominik: Podle mě stačí, aby to naše fanoušky pořád bavilo. Je možný, že vydáme jednu kontroverznější věc a potom další tvorba bude mít třeba menší ohlasy. Ale dokud jsou naši fanoušci spokojení a jejich počet narůstá, tak to děláme dobře.
Vypadá to, že se z Brna pomalu, ale jistě začíná stávat Mekka party coru. Krom vás zde figurují třeba Denoi. A pamatuji si, že když jsme na akci s vámi měli Pouštěčku, tak po nás chtěli lidi především Attilu nebo Eskimo Callboy. Čím si vysvětlujete, že zrovna u vás tenhle druh coru takhle funguje?
Honza: Taky jsem si všiml. Může to být tím, že lidi jsou tady na Moravě otevřenější a prostě se chtějí často bavit. Na druhou stranu, už se těším, až někoho napadne, že jsme kšeftová zábavová kapela – NE, my jsme pořád plnohodnotný interpret 😉
Kuba: Hmm… Asi je to asi proto, že Brno je hlavní město zábavy, pro všechny co jsou bez party. 3:)
Dominik: Tož tu zme na Moravě a tu sa chlastá a baví sa.
Petr: To upřímně nevím, asi mají lidi v Brně stejný pohled na hudby jako my. Což je super!
S partycorem má v ČR spoustu lidí problém, protože jim chybí přidaná hodnota nebo jim připadá jednoduše „dementní“. Myslíš, že je to rys český povahy, který chybí nadhled a odvaha si ze sebe udělat prdel?
Dominik: Lidi tady jsou naučení na nějaký žánry, co tady jedou posledních třicet nebo čtyřicet let. Mají to rádi a nový věci už nevyhledávají. Určitě je tu taky spousta lidí, co naši hudbu pochopit nechtějí a s tím se nedá nic dělat. Nevím, jestli je to vyloženě rys české povahy nebo ne, na to už si asi odpoví každej sám. Já bych ale řekl, že podobnej přístup jde vidět všude ve světě. Každopádně asi nestojíme o to, aby nás poslouchali lidi, co si ze sebe neumějí udělat trochu srandu, protože ti to vlastně vůbec nepochopili.
Honza: Souhlasím s Dominikem. Asi se s tím žánrem nedostaneme do rádia a fanoušci nebudou hledat nás, ale spíš nepřímo my si najdeme je.
Petr: Já osobně jsem se s nějakým velkým odklonem vůči partycoru u nás nesetkal. Samozřejmě 100 lidí má 100 názorů a já to respektuju. Tenhle žánr může být prázdný a zároveň může být zpracován kvalitně a s nápadem. Většinou jsou to čeští hudebníci, snažící se o seriózní tvorbu, kteří mají ohledně Jake Loves Space negativní komentáře. Jejich názor beru, ale když se podívám na jejich vlastní tvorbu, tak často slyším nekvalitní nahrávku bez pořádné prezentace a nápadu… C’mon.
Kuba: Jak říká Petr. Největší diss dostáváme od lidí, co se velmi zajímají o “scénu” a vidí v tom svůj smysl života. Naopak s velmi pozitivními reakcemi od lidí, kteří neberou hudbu jako jediné jejich poslání.
Vždycky nás překvapí ULTRA TRUE XXX core fans scény, jak se často snaží ostatním říct že jsou lepší, protože se nezajímají o veganství, politiku (#ankap), nebo třeba zachraňování velryb. Dunno… Asi jde o nějaký pud sebereflexe.
Spoustu lidi, ale vnímá právě “veganství, politiku, nebo třeba zachraňování velryb” jako jeden z pilířů tyhle muziky, co se týče obsahu nebo backgroundu. Jak to máte s vnímáním těhlech témat? Napadlo vás udělat, třeba virálnější klip na tyhle témata? Nebo máte za to, že tu od toho jsou jiní?
Petr: My jsme určitě víc nadsázková a lehkomyslná kapela. Nás o takových tématech nenaplňuje psát a mnohem lépe je zpracují jiní. Určitě je důležité o nich mluvit, ale JLS to jako poslání nemá.
Kuba: Podle mě je nejzásadnější rozdíl mezi tím být vegan, pomáhat planetě, dávat si to na IG storyčka a tím nadávat ostatním lidem, že oni vegani nejsou… Je pokrytecké jen nadávat a needukovat.
Dominik: Jsme názorově nevyhraněná kapela a naše názory na politiku nebo pohled na svět neplánujeme v naší tvorbě prezentovat. Děláme hudbu pro zábavu a a aby se lidi mohli oprostit od svých problémů.
A na závěr taková věštecko-pohovorová otázka. Kde se vidíte s kapelou za 10 let :))?
Petr: To ti bohužel neřeknu. Ale rozhodně ti dovedu říct, kde bych nás rád za 10 let viděl. Předně bych nás rád viděl jako partu čtyř kamarádů, kteří spolu stále rádi tráví čas. Rozhodně ale nechci, aby naše nasazení a aktivnost v hudbě opadly. Chtěl bych se za tu dobu dostat do povědomí lidí po světě, určitě odjet turné, hrát na větších festivalech a stále vydávat kvalitně zpracovanou hudbu.
Dominik: V první řadě bych byl rád, kdyby kapela pořád fungovala a její popularita pořád rostla. Podle mě za sebou budeme mít nějaký to turné po Evropě, vydáme tak 7-12 EP/alb, aspoň 20 singlů. Budeme mít za sebou vystoupení na nějakých větších fesťácích, na kterých budeme pravidelně hrát a hlavně doufám, že budeme pořád tak super parta, co si bude tak moc rozumět.
Kuba: Hmmm… Do 10 let bychom mohli udělat feat s Abbou a dobýt disco scénu.
Gumi, 2018