Je pátek 2.2., půl 6 večer a já se vydávám na jednu z nejočekávanějších CZ/SK alternative rock akcí, který nás v tomto roce nejspíš potkají. Žižkovský Palác Akropolis přivítá dnes už poměrně známou slovensko-českou rock n’ rollovou formaci John Wolfhooker, která si na scéně i přes poměrně krátkou dobu vydobyla víc než stabilní pozici. Společně s nimi jako support vystoupí slovenská punk-rock legenda From Our Hands a domácí rockeři z Donnie Darko.

Je téměř 19:00 a před plnící se Akropoli nastupují Donnie Darko. Musím se přiznat – od kluků jsem kromě tří písniček v hangáru na Rock For People 2016 zatím nic neslyšel, tak mě zajímalo, jaký dojem zanechají dnes. Netrvalo dlouho a kluci si svou energickou a neotřelou show začali podmaňovat všechny přítomné. Především hlavní zpěvák a frontman kapely Filip stáhl publikum na svou stranu silnými čistými zpěvy, unikátním screamem a celkovou stage presence (ať už pouze s mikrofonem anebo s kytarou navíc). Kapela servírovala kvalitní a občas i příjemně komplikované skladby, čímž v určitém smyslu může šlapat na paty hlavnímu vystupujícímu dnešního večera, kterému rozehřála nyní už četné publikum. Za mě výborná práce a další domácí jméno, které stojí za to bedlivě sledovat. Jejich aktuální hitová klipovka 90 je toho důkazem.

 

Po poměrně krátké pauze se na pódiu objevuje legenda slovenské punk-rock scény – From Our Hands. Opět bych měl podotknout, že tuto kapelu znám spíše pouze díky názvu a občasné zmínce někoho ze známých, tudíž jsem byl opět na pozoru a sledoval, co by mohli předvést a jak by se mohli zapsat do mého povědomí. Od první skladby bylo vidět, že pánové mají na místě silnou fanouškovskou základnu, která se je dnes vydala podpořit a tak se u svižných songů začínají objevovat první moshpity večera. Opět musím ocenit hlavně výkon hlavního zpěváka Maťa, který po celou dobu setu nezaváhal a s publikem pracoval tak, jak by člověk očekával i u větších jmen, jeho úderné intelektuální vtípy jsou už klasikou. Kapela zanechala dojem profesionálů, kteří bez jakéhokoliv zádrhelu či pochybení do publika valili jednu pecku za druhou a to se jim pak mimo jiné odvděčilo velmi hlasitým aplausem. Pánové z JW si pro dnešní večer zvolili víc než kvalitní support, který akci posunul zase o pár úrovní výš.

 

Nyní už však přichází hlavní hvězda večera, kterou není nikdo jiný než holoubci z John Wolfhooker. Set odstartovali peckou Voices, která patří mezi nejnovější věci, které kluci vypustili ven. Pod stagí to opět vře, kotel je zas o něco větší a šílenější a publikum vrací každou vlnu energie a decibel zpátky na pódium. Dočkáme se i starších věcí, jako je Alfred, Pidgeon či Lana Backwards, kde pánům zahostovala Ashley Abrman, kterou všichni moc dobře známe z nahrávky. Na své si jistě přišli i fanoušci posledního alba WTHBTH, neboť zazněly pecky jako We Are, kterou si s pány z JW střihl Anděly ověnčený Thom Artway, dále pak If You’re Single, I’m a Humbucker či plouživá Lost and Found, v jejíž si v mezihře zpěvák Maťo kromě pohledů vyměnil se svou přítelkyní i polibek, což jistě zahřálo nejednu romantickou duši na místě. A že jich bylo!

Pro mě asi nejsilnější moment celé akce. Publikum se dočkalo i několika přídavků, které uzavřela chuggující novinka s názvem Zeddknot. Kluci se loučí a Palác Akropolis děkuje za vynikající show.

Po pár pivech odcházím naprosto spokojen a doplněn pozitivní energií. Výborně zorganizovaná akce, které se nedá snad nic vytknout. Vše šlapalo jak hodinky, ozvučení na jedničku a tři vystoupení, které dokazují, že naše scéna má stále co nabídnout, a že bez potíží dokáže zaplnit i větší prostor, jako je Palác Akropolis. Laťka je pro zbytek roku nastavena pořádně vysoko!

Text: Matěj Korger, Foto: Rusty Shepherd