Zdravím všechny čtenáře a fanoušky Klubovny, říkám si Hadrabák, a pár příspěvků pro Klubovnu jste už ode mě mohli číst na FB stránce.

V tomto článku bych vám rád představil okrajový podstyly hardcoru jako je Krišnacore, Happy hardcore a další méně známe odnože tohoto žánru. Jako první z řady těchto článků je článek o hudebním stylu Krišna Core, což je kombinace náboženství Hare Krišna a hardcorové muziky.

CO TO JE NA KRIŠNĚ ZAJÍMAVÉHO? CO MOTIVUJE JEJÍ ČLENY? ČÍM JE UNIKÁTNÍ?

Motivací, proč psát tento článek pro mě bylo jednak rozšíření obzorů a jednak, protože mi přijde zajímavý jejich životní styl a líbí se mi některé hodnoty, které uznávají. Patří mezi ně například jejich pozitivní přístup k životu – rádi zpívají při modlitbách i mimo ně, hrají na klasické (převážně indické) hudební nástroje. Taky se mi líbí důraz na zdravou stravu, který sebou přináší pěstování plodin jako obilí. Mně osobně se vždycky tenhle přístup líbil – imponuje mi, že si dokážou z namletého obilí upéct např. chleba a další potraviny, což v dnešním konzumním světě, kde se dá všechno koupit není úplně obvyklé.

Příznivci hnutí jsou převážně vegetariáni – s vegetariánstvím v jejich případě souvisí i celková očista duše. S tou souvisí i studená sprcha, kterou si každé ráno dávají. Věří totiž, že tím očistí a nabudí své tělo na zbytek dne. Díky všem těmto věcem jsou převážně zdraví a netrpí žádnými civilizačními chorobami.

Spousta lidí je také okrajovými příznivci hnutí právě kvůli jejich jídlu, které je hodně dobré (měl jsem možnost ochutnat a můžu jen potvrdit). Jídlo a společné hodování nemalou měrou patří do jejich životního stylu.

Ale abych zde nepsal jen o pozitivních aspektech, i zde (ostatně jako ve všem) se najdou negativní hlediska. Mezi ně patří např. nošení hábitů. Z toho vyplývá, že zadaný nebo nezadaný chlap, každý z nich musí nosit hábit jiné barvy pro odlišení. Jelikož jsem se vždycky v životě snažil usilovat o svobodu projevu, v tomto směru mi tohle moc svobodný nepřijde – svobodný ve smyslu určitého přikazování co nosit. Samotným vyznavačům hnutí to třeba nepřijde jako přikazování, ale jako něco, co je pro jejich náboženství typické. Podobné nařízení najdeme ve spoustě směrů. Pro vyznavače hnutí součást jejich kultury, pro mě něco jako nařizování, protože rád nosím na sobě, co chci a co mám rád. Oni to nejspíš berou jinak, ale proč ne.

Z hlediska toho by mě zajímal pohled Krišňáků na tohle, ale k tomu se dostaneme třeba časem – třeba při nějakém jejich průvodu centrem Prahy bude možnost někoho z nich odchytnout a zeptat se ho na jeho názor. Nu, to se nám ostatně, jak zjistíte na dalších řádcích taky povedlo.

Vyznavači hnutí také dokáží pomáhat lidem – ať už radou nebo přímo přivedením na pozitivnější cestu myšlení. V dnešní hektické době, kdy má člověk někdy problém udělat si čas sám na tebe je potřeba trošku zpomalit a zamyslet se. Zamyslet se nad tím, kam vlastně chceme směřovat. V tomhle jsou Krišňáci unikátní, protože vědí, kam směřovat a za každou cenu se snaží “procpat” pozitivní cestou. V pomoci lidem bychom možná našli pojítko s křesťanstvím, osobně si ale myslím, že ta pomoc zde je myšlena trošku jinak a upřímněji. Alespoň co jsem měl možnost vyzpovídat člena hnutí v krátkém rozhovoru.

Dostala se mi od něj do ruky publikacece “Život pochází ze života“. Na její zadní straně jsem našel zajímavé výroky. Nesouhlasím s nimi tak úplně, ale rozhodně mají něco do sebe:

“Říkám vědcům: jestliže život vznikl z chemikálií a vaše věda je tak pokročilá, proč nejste schopni stvořit život ve svých laboratořích?”

nebo:

“Vědci objevili atomovou energii. Mohou zabít miliony lidí najednou. Pomohli jen urychlit umírání. Nepomohli nikomu žít, a přesto se odvažují tvrdit, že stvořili život”

Osobně si nedovedu představit, že by vznikl život v laboratoři. Jsem přívržencem přirozeného vzniku života a toho, že všechno, co se děje, má nějaký důvod.

Tady jsme se možná trošku odklonili od pozitivního smýšlení a filozofie, o kterých jsem se tolik zmiňoval v předchozích odstavcích. Hlavně v tom, že vědci pomohli urychlit umírání. Což si nemyslím, že je tak uplně pravda. Možná naivně, ale jako vědce vnímám někoho, kdo se snaží vytvořit lék proti AIDS, Rakovině apod. Možná, že nějací vědci pracující pro vládu se podíleli na urychlení umírání, ale těžko soudit. To jsem trošku odbočil.

Myslím, že obecné teorie bylo dost, teď se podíváme na hudební oblast. Na to, jak se podařilo skloubit krišnu s hardcorem:

POČÁTKY V EVROPSKÉ POPKULTUŘE:

Do Evropy se přeneslo z Indie v 60.letech minulého století, prvním “slavnějším propagátorem” byl možná trochu překvapivě kytarista Beatles George Harrison. Vegetariánství a důraz na zdravou výživu se v tomto hnutí objevili již od prvopočátků. Tolik něco málo o náboženství a teď se podíváme na to, jak se podařilo skloubit odnož punkové muziky s tímto náboženstvím.

KDE NALÉZT POJÍTKO MEZI HARE KRIŠNA A HARDCOREM?

Z mého pohledu má tohle náboženství nejblíž k hardcoru díky tomu, že spousta vyznavačů HC muziky uznává myšlenku SxE (straight edge pozn. red.) a s ní spojené vegetariánství / veganství. Ostatní postyly “náboženského” hardcoru tohle v sobě přímo nemají.

Také svým pozitivním přístupem může náboženství pomoct HC subkultuře a jejím členům dále se posouvat. Věřím, že spousta hardcoristů uznává pozitivní přístup k životu a má pozitivní myšlení, ale pořád se mezi nimi najde dost převážně negativně smýšlejících lidí. Krišnacore, ale již své podstaty stojí trochu na “sluníčkovosti”. Muzika je v tomto náboženském proudu vnímána hodně intenzivně, možná hraje vůbec tu nejdůležitější roli. Zároveň si však uchovává i svou kritickou hodnotu, a i to mají s pojetím “ryzího” hardcoru společné.

HISTORIE ŽÁNRU:

Za jednu z prvních kapel tohoto odvětví by se dala považovat kapela Youth of Today, hrající od roku 1985. Kapela, ve které byl na postu zpěváka Ray Cappo – pozdější zpěvák Shelter a dalších hardcore kapel, ale k tomu se ještě dostaneme. V té době se kapela na poli NYHC stala jednou z nejznámějších kapel své doby. Myslím si, že nejen hudebně, ale také svojí straight edge “etikou”. Dá se říci, že společně s dalšími kapelami podobného ražení vytvořili subžánr YOUTH CREW. Ten je symbolem, rychlého, energického a nadupaného hardcore punku. V tomto směru nejde nezmínit např. legendární 7 SECONDS, ale to už jsem trošku odbočil.

Jednou z prvních kapel, přímo definujících Krišnacore byla bezesporu kapela Shelter. Kapela založená v roce 1990 po YOUTH OF TODAY. Dva bývalí členové YOUTH OF TODAY, nyní působící v kapele Shelter, se stali příznivci Krišnovského hnutí. Členové Shelter také vytvořili label Equal Vision Records, sdružující kapely podobného ražení.

Další velmi významnou kapelou tohoto hnutí byla kapela 108. Společně se Shelter se jedná o jednu z nejznámějších kapel tohoto hnutí. Kapela působící především v 90.letech nabrala velkou popularitu mezi fanoušky “spirituálního” hardcoru. Nebál bych se říct, že jde o jednu ze stěžejších kapel tohoto směru. Také Cro-Mags byly jednou ze zásadních kapel, která sehrála svoji úlohu při vzniku tohoto žánru.

A ještě jedna zajímavost k Ray Cappovi.

Tento činorodý chlapík a defacto otec Krišnacoru, totiž dokázal žánr potáhnout dokonce i do rotace jinak obezřetných médií. V osmdesátých letech totiž dokonce měl vlastní pořad v radiu, kde se jinak s okrajovým žánrem seznámila i širší veřejnost. Ray Cappo zkrátka dělal co mohl, aby Krišnacore propagoval, co nejlépe to jen šlo.

SOUČASNOST ŽÁNRU:

Dle mého názoru je v současné době KrišnaCore na ústupu. Hnutí bylo aktivní hlavně v devadesátých letech a v současnosti se nenajdou nástupci výše zmíněných kapel. Jestli je to tím, že mu chybí podobně zapálení “leadeři” je samozřejmě otázkou, na kterou zodpoví, až čas. Rád bych ale, aby lidé znovu našli kouzlo tohoto hnutí a myšlenkového směru. Každého může inspirovat spoustou pozitivních hodnot. Zvláště v dnešní době by nebylo od věci znovu vzkřísit a zažehnout oheň Krišnacoru. Já osobně bych se nezlobil, kdyby vzniklo pár nových kapel a postupně se rozšiřovalo mezi lidi (nejen z oblasti subkultur, ale i k širší veřejnosti). Rozšíření žánru může také sehrát svoji roli v rámci spousty kritických postojů, hlavně co se týče života a moderní vědy. Pro zlepšení kvality života se z něho dá v mnoha ohledech vycházet (zlepšení života nejen jednotlivců, ale všech).

ZÁSADNÍ KAPELA: Shelter

Pro ukázku, jak zní hudba přikládám album Mantra od této kapely. Všechny ostatní alba (vydali jich dohromady 8) zní podobně. Tohle album se mi z nějakého důvodu líbí nejvíc.

STĚŽEJNÍ OSOBA: Rozhovor s RAYEM CAPPEM a dalšími členy Shelter (v angličtině)

 

Z českých luhů a hájů:

V našich končinách se moc Krišnacore kapel neobjevilo. Za kapelu spojenou s tímto stylem by se dali označit Kashmir 9:41 a jejich písnička Hare Krišna z roku 1995. Možná ještě písnička od punkrockové kapely Eternal Fire ze Sokolova s názvem Shanti Om by se dala zařadit do tohoto stylu (je zpívaná v indické mantře). Existence dalších kapel směřujícím nebo se podobajícím krišně není známa.

 

Hadrabákův názor:

Přestože jsem proti náboženství obecně, protože mam vsugerováno, že přívrženci různých náboženských stylů mají často sklony sklouznout do extrémních postojů (a ostatně pro stačí jít třeba ve špičce na Andělu), hnutí Hare Krišna je mi něčím sympatické. Lidé z tohoto hnutí vypadají jako pozitivně smýšlející lidé, kteří si často zpívají (viz. jejich průvody v různých městech a nejen to).