Dneska vám chci představit další z podstylů corové muziky, o kterém jste možná ještě neslyšeli, takže je to pro mě určitá forma “sebevzdělání” a poznání novýho stylu. Tím stylem je digitální hardcore. A proč zrovna tenhle styl? K elektronický muzice nemam uplně blízko, ale sem tam zajdu na drumcovou nebo elektro akci a taky mam rád punk. A právě kombinace těhle dvou stylů mě zajímala – jak textově, tak hlavně po hudební stránce, jak to bude znít. Takže pojďme na to.

 

Představení stylu

Směsice hardcoru s taneční muzikou (může jí být techno, industrial, Breakcore nebo drum and bass) zní místy hodně šíleně skoro jako mlácení hlavou o zeď, v jiných případech jako její uklidněnější brácha. Do první skupiny by se dali zařadit třeba Atari Teenage Riot, nejznámější interpret tohohle žánru, s několika alby na kontě.

Atari Teenage Riot – Digital Hardcore

 

 

Alec Empire V rytmů bassů připomínajících mi Drumce jsou zřetelně slyšet kytarové riffy. Díky zběsilému zpěvu Alece nijak neubírá na energičnosti.

Alec Empire

 

 

Alec Empire – The Ride

 

 

nebo druhý klip, nesoucí se na podobné vlně s názvem “On Fire”:

 

 

V prvním klipu je jasně vidět spíše příkon k psychedelii, nedílné součástí techna a dalších podstylů elektro hudby. A to nejen pojetím, ale i samotný klip se nese na této úrovni.

 

Počátky

Oficiální vznik se datuje na počátek 90. v Německu, i když první předchůdci se dají najít o dost dříve. Třeba u Beastie Boys ve skladbě Sabotage jsou slyšet vlivy samplů a elektronické muziky, přestože se nejedná o Digital Hardcore. Stejně tak u Nine Inch Nails je slyšet vliv elektronické hudby ve spojení s kytarama.

Hnutí vzniklo jako reakce na pronikání fašistů do techno scény a lidé kolem undergroundu chtěli vytvořit svůj styl. Vůbec první kapela, která definovala styl byli Atari Teenage Riot, v Berlíně roku 1992. Není žádným překvapením, že to bylo právě v Německu a právě v Berlíně, protože tady vždy byla silná HC a punková scéna, vznikaly první squatty a scéna se ještě více rozšířila hlavně mezi mladými lidmi. V tehdejším západním Německu byla revolta vůči státu ze strany anarchistů vždy silná a byli zde časté střety s policií doprovázené házením molotovů a dlažebních kostek a okupací squattů. Věřím, že se k tamější scéně přidalo po pádu Berlínské zdi i spousta lidí z bývalého východního Německa, kteří měly sice pocit nově nabité svobody, ale tato svoboda nebyla tou, kterou si představovali.

Alec Empire, tehdejší frontman ATR, dal vzniknout labelu Digital Hardcore Recordings (zkráceně DHR), které sdružovalo lidi okolo undergroundu a Digital Hardcoru. Dalším labelem je Eat your Heart Out, blog a label založený přáteli ATR

http://www.eyho-blog.com/

 

http://digitalhardcore.com/

 

V německých městech se začly v té době konat malé festivaly. Hudbu doprovázela blikající světla stroboskopů a zběsilý tanec nebo ultracrazy pogo (můj výraz, takovýhle výraz nevím, jestli existuje – jestli ne, tak Hadrabák mu dal právě teď vzniknout). Tenhle styl nemá určený žádný tanec jako je to třeba u punku (pogo) nebo u hardcoru ála downbeat (mosh), takže si každý může tančit, jak chce.

Jak v průběhu 90.let popularita stylu narůstala, nikdy se tento styl nestal majoritní a neproniknul do mainstreamu. Vždy se jednalo o okrajový nebo chcete-li minoritní styl určený pro “pár našenců” a interpretů není mnoho. V současnosti i díky reunionu a opětovnému boomu hlavně techna (u nás v případě Czech Tekk, kam jezdí krom technařů i spousta punkáčů) není moc interpretů, kteří by tento styl hráli. Mezi interprety frčí hlavně tvrdé techno a spojení elektroniky a HC (punku) je hodně na ústupu. A to nejen u nás.

Mezi známější interprety konce 90.let patří The Mad Capsule Markets, kanadský Schizoida nebo washingtonská pětice Rabbit Junk.

 

Vystoupení ATR na 1.máje 1999 v berlínských ulicích a následné rioty s policií

 

Éra Atari Teenage Riot

 

 

A teď zpátky k hlavním protagonistům ATR. Ti oznámili konec v roce 2000 a rok na to zemřel jejich člen MC Carl Crack na předávkování. V roce 2010 se dali opět dohromady a v rámci evropského turné navštívili také Prahu 12.9.2010 v dnes již neexistujícím Abatonu. Zesnulého MC nahradil na tour Američan MC CX Kidtronik,¨který předtím spolupracoval třeba s již zmíněnými Nine Inch Nails). Naopak další z vocalistek po Alecovi, Hanin Elias se nezúčastnila tour, takže vocál spadl do rukou nespoutané násilnice Nic Endo (má japonské kořeny po matce, otec němec, narozena v USA).

 

A takhle to vypadá na jejich vystoupení v klubu – song Activate

 

A byla to právě japonka, díky níž se přiostřila po jejím nástupu do kapely pódiová prezentace. Díky svým ostrým názorům byla celá kapela zatknuta na koncertě v Berlíně v roce 1999 za “pobízení lidí k násilí” a svolávání protestů proti NATO.

 

Digital hardcore a drogy

Také drogy se staly nedílnou součástí, podobně jako u techna – tyhle styly ve své podstatě sází na používání drog (asi hlavně v případě Techno HC) – “techno” hudba obecně je totiž založena na změně vnímání dosažené nějakou drogou.

Z drog se nejvíc požívala extáze, která umí navodit pocit nepředstavitelné energie. Pak třeba houby, které mají psychedelický účinek. 

Česká scéna

U nás tenhle styl moc rozšířený není, přesto se pár kapel najde. Do tohohle žánru bych z novějších kapel určitě zařadil Gagarin, kteří mají myšlením i textově blízko ke svobodomyslnosti až anarchismu.

 

 

Ze starších stojí určitě za zmínku MAC Of Mad, ti jsou kombinací elektronický muziky s grindem (jejich styl je zaškatulkován jako elektronica – violence). Na svým kontě mají spoustu vystoupení jak v čechách, tak i v zahraničí. Předskakovali ATR na zmíněném koncertě v Praze.

 

 

Další kapelou v tomto odvětví, méně známou jsou BBYB, také se nesoucí na vlně elektro-grindu. Na svém kontě mají spoustu společných vystoupení s MAC, ať už po republice nebo za hranicema.

Hadrabákův názor

Podle mě je s érou Digitálního Hardcoru nejvíce spojena revolta proti systému, sociální protest a myšlenky revoluce a v rámcí ní přeměny společnosti k lepšímu. Hlavně na začátku 90.let ATR ovlivnily spoustu mladých lidí, kteří začli aktivně či pasivně revoltovat vůči konzumnímu stylu života a společnosti. Jejich divoká vystoupení, která jsem popisoval jsou toho důkazem. Nejen u digihc typu ATR, ale i u Techno Hardcoru najdeme určitý protest a touhu žít si po svém, což ukázal třeba médii hodně propíraný Czechtekk a následný zásah policie (to ještě za Paroubkovi vlády).

Z podstylů Digitálního Hardcoru je podle mě dnes v oblibě techno, digitální HC, jak ho známe třeba od ATR dnes moc nefrčí.

Uvidíme, kam se tenhle styl vyvine, po vzniku metalcoru vznikly i styly kombinující metalcore s elektronikou, ale o tom možná někdy příště. Nadruhou stranu je pro mě  tenhle žánr ztělesněním undergroundu (ať už politického nebo nepolitického, oboje se v tomhle stylu najde) – což se o různých moderních metalcore a některých “hardcore” kapelách říct nedá.

Já osobně bych si víc přál, aby menší součástí byly drogy a větší důraz se kladl na hudební, klidně i politickou stránku věci. Chtělo by spojit underground s řekněme běžným stylem žití, ale pořád s důrazem na revoltu a sociální protest. Jenom to dokáže subkulturu, ostatní subkultury a většinovou společnost někam posunout. Někam za já věřím lepším životem. Začít u sebe a postupně pozitivně ovlivňovat lidi okolo, to je podle mě ta správná cesta, aby se věci posunuly k lepšímu. Pár ztroskotanců, kteří jen fetujou a v tom vidí smysl života společnost nikam neposune. Jestli je to pro ně způsob sociální revolty, ať si takhle revoltujou. Podle mě takováhle revolta nemá žádný smysl a jen vede daného člověka k sebedestrukci.