Na Rock for People jsme si sedli na rozhovor se sympatickým a usměvavým kytaristou Hands Like Houses – Alexem. Během rozhovoru, do kterýho jako kulisa hráli Sunset Trail z vedlejší stage, přišla řeč, kromě Rock for People, na připravovanou hudbu, ale i na české kapely a koncertování v Evropě.

Ahoj! Tady na Rock for People, měli jste už čas se jít podívat na některý vystoupení? Například Captives, jste s nima na tour nebo Our Last Night.

Rozhodně se půjdem podívat na Our Last Night. Já bych rád viděl Barnse Courtneyho. S Captives jsme na tour, takže ty sledujeme průběžně.

A co český kapely?

Rád bych se na nějaký podíval. Teď zrovna hraje české kapela, ne (Sunset Trail, pozn.red)? Šel jsem okolo a znělo to moc dobře.

Pak na hlavní stagi hraje ještě jedna česká kapela, Skywalker.

To vím, na tu bych se chtěl jít podívat.

Od loňského října jste prakticky nepřetržitě na tour. Jak moc se ti stýská po domově?

Hodně! Většinou máme třeba tříměsíční blok mimo domov. Nebo jsme pryč měsíc, doma tejden a pak pryč dva tejdny. Tenhle způsob koncertování nutí člověka postrádat domov ještě víc, protože se vlastně nikdy neusadí. Rozhodně to není jednoduchý. Ale máme štěstí. Příležitosti, který jsme měli, byly super. Baví nás to.

A kdy se vracíte domů?

Přibližně za týden. Ještě nás čeká asi 6 koncertů a pak domů. Už to chce odpočinek.

Podle mě docela vtipný téma. Hands Like Horses. Řekni nám, jak vlastně tenhle omyl vznikl.

Stává se to docela často. Ani nevím, jak to začalo. Myslím, že někdo jednou pozměnil písmena a pak nás ohlásili jako Hands Like Horses. Měli jsme pár koncertů v Jihoafrický republice a byli jsme i v celonárodním televizním vysílání a moderátor nás ohlásil jako Hands Like Horses. V zákulisí nám všem proběhlo hlavou „ne, už zase“ (smích). Někdy to prostě lidem ujede. Je to vlastně vtipný. Ale záleží na situaci. Když to někdo řekne, je to vtipný. Pokud je to napsaný třeba na plakátu, tak už je to frustrující.

Jakej song hraješ nejradši živě? Z pohledu významu i třeba energie a atmosféry na stagi.

Pravděpodobně ji hrát dneska nebudeme, ale poslední dobou nás všechny hrozně baví hrát Through Glass z novýho alba. Je to trošku groovová věc. Máme hodně energických songů a pak, když přijde nějakej takovej song, tak si lidi můžou zatančit a pořádně se do hudby ponořit. To je asi moje nejoblíbenější pecka momentálně.

Bude se oblíbenej song lišit, když hrajete open air  nebo když jste v klubu?

To zálěží. Pokud je to headline koncert a máme víc času, můžeme dát setu větší rozmanitost a víc ho vypracovat. Pokud jsme jako support nebo na fesťáku musí to mít energii celou dobu.

Jak u vás teď probíhá skládání nový hudby?

Máme spoustu demo nahrávek. Producent za náma pak přiletí do Austrálie a společně budem pracovat na novejch věcech, který potom půjdou ven. Zatím nevíme, jestli to bude album nebo EP nebo singly. Musíme se ještě dohodnout a naplánovat, kdy to vydáme. Spíš chceme bejt připravený s novou hudbou a až přijde čas, tak to pustíme do světa.

Co považuješ za váš největší hudební úspěch?

Zrovna jsme o tom s ostatníma včera večer mluvili. Je jich dost. Koncertovali jsme v Americe, v Evropě, v Anglii, v Jihoafrický republice i v Asii, samozřejmě v Austrálii. Ale myslím, že i přesto, že koncertování po celým světě je super a všichni to milujem, tak doma v Austrálii je to nejlepší. Tam jsme nejúspěšnější a dostáváme největší podporu. Takže bych asi řekl poslední tour v Austrálii byla zatím nejlepší. Ale na druhou stranu, jsme poprvé součástí evropských festivalů, takže já osobně se třeba na dnešek hrozně těším.

Vidíš mezi koncerty v Austrálii a třeba v Evropě nebo Anglii velký rozdíl? Z hlediska publika.

Publikum v Austrálii i Evropě je hodně loajální a opravdový, lidi za náma přijdou po koncertě jenom si pokecat a seznámit se. V Americe je toho hodně takže lidi se možná lehce unaví z koncertů a nechce se jim. Ale já mám hraní v Evropě rád.

Co vás teď čeká?

Až se za tejden vrátíme domů tak začnem psát a nahrávat novou hudbu a na konci roku nás čeká menší tour po Austrálii. Ale už máme plány na příští rok, člověk musí bejt vždycky připravenej. Vrátíme se do Evropy v první polovině roku na headline tour. Jen musíme dořešit místo a tak.

Super! To se budem těšit. A děkujeme za rozhovor.

Bez problému, taky děkuju.

Text: Mamba Zmijová, Foto: Jimmy Puda