Fluff fest jako taková rodinná akce? V podstatě se dá říci, že ano. Vždy jsem na tenhle festival moc rád jezdil, ať už kvůli jeho atmosféře, tak i díky tomu, že zde potkám spoustu kamarádů a známých, které přes rok tolik nevídám (a samozřejmě i těch, se kterýma se vídám pravidelně převážně na koncertech). Kromě toho je festival kouzelný i místem, na kterém se už dlouhá léta koná – v Rokycanech na místním sportovním letišti, připomínajícím obrovskou louku (ona to vlastně obrovská louka je) s lesem hned vedle a koupákem pod ním. Což je ideální na osvěžení před kapelama. Taky je tu všechno co by kamenem dohodil a do města, kdo by se po náročném festivalu taky rád trochu neprošel z kopce a do kopce, že?

Co se lidí týče, najdete tu mix všech možných národností. Češi jsou tu proti jiným festivalům výrazně v menšině, jinak tu najdete prakticky celý zbytek Evropy od Srbů a Chorvatů až po Němce (bráno od jihu na sever), kterých je tu asi nejvíc. Najde se tu spousta usměvavých a přátelských lidí, ale i tvrdě se tvářících radikálních Straight Edge, kteří jsou proti prvním ročníkům festivalu překvapivě v menšině. Byť by se pro někoho nezasvěceného tímto festivalem mohlo zdát, že se jedná o jiných druh festivalu než je třeba Mighty Sounds, není tomu tak. Jasně, jedná se o menší festival na lokální úrovni, ale dá se tu najít skoro vše jako na větších festivalech – na odreagování od kapel tu večer najdete stan s Techno muzikou a divokou, dnes již legendární diskotékou s mixem oldies a novějších hitů. Oboje až do časných ranních hodin, kdy se dunění rozléhá nejen po stanovém městečku. A je to dobře. Na druhou stranu, co by to bylo za festival, kdyby vše utichlo dohráním kapel a nekonala se žádná párty. Je vtipné vidět na diskotéce pařit i ty nejotrlejší Hardcore kids a není zde nouze o circle pity a stage divy. Prostě divoká diskotéka, jak má být. Žádný růžový barbies kroutící prdelema tu vážně nenajdete…

 

Naší fluffovou anabázi jsme začali v pátek ve večerních hodinách. Na kapelách jsme ten večer nebyli, spíše jsme chillovali u stanu. Důležité bylo se aklimatizovat a trochu naladit formu. Vypadalo to asi nějak takhle:

 

V pátek hrálo pár zajímavých kapel – z nich bych vyzdvihl Questions ze Sao Paula, kteří hrají NYHC staré školy, rytmem podobným Madball. Jedná se o pěkný národnostní mix – najdete zde Japonce za baskytarou, bývalého kytaristu … z No Turning Back a konečně zpěváka …, což je moc přátelský člověk. Před 2 lety jsem je viděl na Prefluffu i Fluffu a měl možnost s ním pokecat. Je to vysmátý, bezstarostný týpek, který se usmívá nejen u pivka, ale celkově působí pozitivním a energickým duchem. To bylo vidět i při vystoupeních, kdy vždy po odehrání nějaké skladby děkoval přítomným a podával si ruku s lidmi v 1.řadě. Je obdivuhodné, že se věkem i myšlenkama jedná o veterána týhle scény. Kdekdo by to dávno před jeho věkem zabalil, on frčí dál a objíždí pódia se svojí kapelou. Za to má můj obdiv. A pokud by vás zajímalo, jak Questions zní, můžete si je poslechnout tady:

Dalším lákadlem byli hned po nich hrající Vicious X Reality z Polska. Pozitivní youth crew kapela, hrající hc podobný starým oldschool hc kapelám. Z nahrávek mě baví, naživo jsem je bohužel, podobně jako Questions ,nestihl.

A co jsme s naší bandou nestihli v rámci kapel, to jsme dohnali na after. Nejdříve na Technu chviličku, poté na diskotéce, která opět byla velice divoká, jak tomu bývá vždy. Ostatně posuďte sami:

Po lehce prohýřené noci jsem se v sobotu ráno po probuzení těšil na tenhle den a na kapely, které přinese. Tenhle den nabízel hned několik lákadel a těšil jsem se taky proto, že jsem předchozí den proflákal (byť jsme přijeli později, ale to nás neomlouvá hihi). Za mě byly lákadlem třeba Hyena ze Španělska, dále Finisterre z Německa, Svffer a nejvíc jsem se těšil na Vitamin X s myšlenkama, že zase předvedou svou parádní beach party jako před 2 lety.

Vše začalo Hyenou ze Španělska, hrající temnější crust. Neviděl jsem je na Prefluffu a chtěl si je vychutnat tady, což se povedlo. Byla to druhá kapela toho dne, hrající ve stanu na malé scéně poblíž velkého pódia od 14:30. Mám pocit, že začali o pár minut později, což ale vůbec nevadilo. Od začátku do konce zpěvačka pěkně ventilovala svoji nasranost na negativní věci v tomhle světě a opírala se do toho s bravurou hodnou jižanskému temperamentu. Hyena pořádně zaštěkala a vycenila zuby, což bylo v začátku parného sobotního odpoledne jedině dobře.

Po Hyeně v tentu jsem se přemístil na hlavní stage, těšící se na Finisterre z Německa. Další crustovka, tentokrát ne tak uřvaná, jako její předchůdce, ale spíše emotivní a rychlá. Zpěvné pasáže s uřvaným hlasem se střídaly s mocným, nasraným chraplákem zpěvačky. A i když pod hlavním podiem nebylo úplně plno, sešlo se na ně hodně lidí. Bylo hezké vidět poskakování zpěvačky na podiu. Kapela se také předvedla jako politická a mezi songy se rozpomněla na pár dní staré protesty proti G20 v Hamburku. Na to zpěvačka reagovala tak, že kapitalismus lze porazit pouze násilím.

 

Mimochodem podobných nesouhlasných věcí se Summitem G20 bylo vidět na festivalu více. Konkrétně ve stanovém táboře:

 

Po krátké odmlce spojené s občerstvením a odpočinkem s kámoši u stanů jsem hořel nedočkavostí na Vitamin X. A musím říct, že jsem neprohloupil, protože show se povedla. I když ze začátku jsem se nudil a stýskalo se mi po lítajících krokodýlech a nafukovacích matracích, vše se po pár píšničkách změnilo. Kde se vzali, tu se vzali 2 krokodýli, nafukovací míč zářící všemi barvami do pařícího slunce a světle zelené lehátko. Rozjely se zběsilé circle pity tak, jak se na Vitamíny sluší a nechybělo ani plavaní na nafukovacích potvorách v publiku. Stage divů bylo také požehnaně, jednu chvíli bylo na podiu snad 6 lidí. Tohle přesně je Fluff !… nejen jak ho známe ze starých dob, ale i aktuální. Plný bláznění, párty, salt do lidí a divokých tanců. Přesně takhle to máme rádi!. Ke konci došlo na popud zpěváka i na wall of death, což byla pořádná nálož. Vitamin X nás (teda hlavně mě) nadopoval spoustou zdravé energie. A jak známo, vitamíny jsou potřeba pro lidské tělo…a zběsilé fluffovské bláznění taky.

Vystoupení podobné jako 2 roky zpátky, nic nového se nekonalo. I tak mě ale po počátečních obavách bavilo a užil jsem si ho naplno.

 

 

 

A jelikož jsem v neděli měl jiné starosti a potřeboval odjet před kapelama, je to přátelé vše, tádýdádýdádááá…

Abyste ještě aspoň trošku nasáli atmosféru tohohle kouzelného festivalu, přikládám další fotky: