NF, kluk, který si prošel doslova peklem, aby se stal hvězdou (více o něm se dozvíte zde).
Koncert startuje po obligátní rozehřívačce DJem ∆NGRY ΠABLEFLIPEM lehce po dvaadvacáté hodině večerním kázáním o rapu.
Pak už spadla klec, symbol posledního alba Perception, šlo se na věc.
Nutno dodat, že právě zahájení songem Outcast patřilo rovnou mezi vrcholy akce. NF totiž jasně prokázal, že jeho nejsilnějším atributem jsou dynamičtější songy, ve kterých dokáže prodat svojí energii, kulometovou flow i cit pro chytlavé refrény. V těchto pasážích působil neskutečně suverénně a jako Pendolino s naprostou jistotou smetl vše, co se mu postavilo do cesty.
Jeho „I’ll just be the outcast“ se skvěle neslo bývalou tovární halou a rozehřálo i ty nejstatičtější návštěvníky. Na této vlně se nesl perfektní úvod, který však značně narušovala lavina telefonů nad hlavami návštěvníků, což byl bohužel známý nešvar akce, který se logicky nejvíce projevil hlavně u největšího hitu „Let You Down„. A my, menší návštěvníci, měli toho času problém vůbec dohlédnout na stage a blikající projekci, která gig provázela. Nezbývalo, než se vydat do samotného epicentra, kde se celkem sympaticky rozehříval celkem aktivní moshpit.
Tempo poté značně ubralo z pedálů a ukázalo, kde se naopak nachází stinná stránka vystoupení amerického rappera. Postupem času začaly songy trochu splývat. Skladba některých songů vypadala velmi schematicky a navíc jsem nabýval dojmu, že se mu nepodařilo dav strhnout i na emotivnější pasáže, kterých má přitom ve svém repertoáru požehnaně. Jakoby se klíčové sdělení na trase NF – publikum zadrbalo někde na půl cesty mezi prázdnem a sloupy vyprodaného MeetFactory. Hlučnější část publika si prostě chtěla především užít páteční party a vyřvat ze sebe běsy z pracovního týdne.

NF energie rozhodně nescházela. Proškrtání koncertního setlistu by mu však taky rozhodně neuškodilo.
Zároveň se nemůžu ubránit dojmu, že 75 minut rapové show už je zkrátka příliš. V tomhle případě by kratší stopáž rozhodně neuškodila.
NF předvedl vyspělou show, která naopak nepostrádala základní atribut rapových shows a to tolik opěvovaný trademark „real“. Člověk měl z Nathana opravdu dojem, že to, co prezentuje, myslí smrtelně vážně. Bolest i energie v jeho hlase. Pojetí. To vše bylo autentické a to obzvláště v dynamičtějších částech, kdy dokázal pobláznit všechny kolem včetně sebe.
Je otázkou, kam bude v budoucnu směřovat jeho tvorba. V Praze však ukázal, že se může jednat o velmi vlivného hráče budoucích let.
Na kolik s reportem souhlasíte? Dejte nám vědět na našem Facebooku a Instagramu!