V krásném prostředí areálu Výstaviště Zahrady Čech se letos opět uskutečnil Death Coffee Party, zaměřený především na metalovou hudbu. Konkrétně šlo o 7. ročník festu a o zážitky z něj se s vámi chci podělit v tomto reportu.

Byl jsem letos poprvé a překvapil mě nejenom výše zmíněný areál, ale i kapely, které na něm hrály. Spousta z nich jsou zvučná, zahraniční jména. Co se týče prostředí, pořád se jedná o fest na lokální úrovni. Hned za vstupem na vás čeká budova Zahrady Čech a za ní štěrkovité cestičky mezi trávníky připomínající lázeňskou kolonádu. Podoba ke kolonádě se ještě prohlubuje díky bílým lavičkám okolo. Vedle trávníků a krátkých cestiček je vidět velký bílý stan, ve kterém je stage.

Ano, stage je tu celkově jedna, což je vlastně dobře. Areál svým roložením není dělaný na více stagí. Sám nevím, kam by se vešly. Stan je otevřený nejen z parku, ale i z boku – tam se nachází jeden ze dvou výčepů a venku stánek s merchem. Naproti je potom občerstvovací místnost, kde si kromě masitých věcí, jako jsou klobásy, můžete dát i vegeburger nebo vegeguláš. Takže tu je vlastně všechno potřebný. Na straně z parku jsou lavičky položené tak, aby bylo vidět na dění na stagi. Těžko říct, jestli jsou takhle umístěné i přes rok, nebo jen v průběhu festivalu. Tolik k areálu, teď se přesuneme k samotnému dění.

Festival byl dvoudenní (pátek 21.6. – sobota 22.6.) a lákadlem na něm byly metalové a také grindcore kapely. Objevilo se tu ale i pár hardcorových kapel.

Pátek byl pro mě nabitějším s zajímavějším dnem. Hlavními lákadly v pátek pro mě byly Death By Stereo a španěláci Haemorrage. Obě kapely jsem měl možnost v minulosti vidět, ale je to dlouhá doba, co jsem je viděl naposledy. A ani jedna nezklamala, ostatně fotky jsou toho důkazem. Na Haemorrage byl stan plný skoro po okraj. Vzhledem k tomu, že během dne předtím byl plný max. ze třetiny, dalo se to čekat. Navíc během dne hrály menší české kapely (což samozřejmě na jejich kvalitě neubírá, naopak).

Do areálu jsem dorazil před 5.hodinou a jako první jsem viděl Incarnate. Ti hrají grind a v jejich sestavě najdeme mladého zpěváka se starším zbytkem osazenstva. Jinak se jedná o poměrně mladou kapelu blízko České Lípy. Měl jsem možnost s nima pokecat a dát pivko a musím říct, že jsem byl nadšen z jejich přátelského přístupu. A takhle by to na festivalu takovéto úrovně mělo vypadat.

Další na řadě byli Stolen Lives a Diphteria. Pro mě opět žádná neznámá v obou případech. První jmenovaní hrají rychlý thrash-punk, který hrají od začátku, co je znám (někdy od roku 2000 tuším). Předvedli svou klasiku, jen škoda, že hráli pouze novější věci. Ale to se dá pochopit, i když já mám naposlouchanou hlavně starší tvorbu. I Diphteria po nich potvrdila, že i po změně na postu zpěváka neztratila nic ze své dravosti a jistě bude příjemným zpestřením. Zpěvák s sebou měl malou dceru a nebyl jediným, kdo měl s sebou malý dítě. Je dobře, že i v takhle malém věku děti mohou být součástí festivalu.

Hopes byli jednou z mála hardcorových kapel na místě a k nim není potřeba nic dodávat. Jejich vystoupení jsou vždycky plná energie a pohybu a tady tomu nebylo jinak. A po hardcorové vložce bylo zase na čase přitvrdit. Další českou kapelou na podiu byli deathmetaloví Brutally Deceased. A právě jejich zpěvák zmínil v proslovu mezi skladbama to, že je rád, že spousta lidí má s sebou děti a pozval lidi na akci druhý den, kdy se přesouvaly k Hradci Králové.

Ze zahraničních kapel stojí za to zmínit Ingested. Ty začali sérii 5 zahraničních kapel po sobě. Také death, ale brutálnější než v případě jejich českých kolegů předtím. Takže spíše brutal death. A to bylo z prvního dne vše.

Další den jsem viděl pouze 5 kapel. Deep Throat s jejich porno-grindem byli nejextravagantnější kapelou festu (alespoň z těch, co jsem viděl já). Za jejich oblečky by se nemusel stydět ani sám Řezník s holkou z jeho sklepa. A to byl začátek, moc lidí na ně nebylo. Všichni ještě vstřebávali divokou předchozí noc. Více to rozhýbali Pothead. Na ně byli v kotli v pitu vidět třeba klaun, prase a turecká princezna. Atmosféra ála Obscene Extreme. Celkově ale moc oblečků vidět nebylo, což je škoda.

Nejvíc mě druhý den překvapili Diligence s drobnou zpěvačkou za mikrofonem, která se do toho umí pěkně opřít. Marina se svým pojetím metalcore / deathcoru dobře zapadla mezi ostatní kapely. A Cenotaph z Turecka byli příjemným exotickým překvapením a ukázali, že i v zemích, jako je Turecko, se najde kvalitní metalová kapela.

A na závěr mé sobotní štace nebyl nikdo jiný než Anime Torment. Domácí matadoři, kteří dělají to, co je baví a velkou měrou se starají o dění v Litoměřicích a okolí. A právě oni jsou pořadateli této skvělé akce a za to jim patří velký dík. Zvládli to na výbornou!

Jak to vidím já:

Malý festival lokálního charakteru se zvučnými jmény. Přesně takové rodinné festivaly mám rád a tohle je, oproti velkým festivalům, jejich hlavní výhodou. Ta přátelskost, pospolitost a věci, které k tomu patří jako pivko, pokec s lidma, které jsem viděl po delší době. Nevýhodou bylo pivo, které mi fakt nechutnalo a gril ve velké místnosti nevím, jestli je úplně nejlepší nápad. Jinak to byl, ale po všech stránkách super festival a příští rok chci jet zase. Díky pořádajícíAnime za to, že děláte, co děláte. Navíc byl festival podporován i ze strany města, jednalo se totiž o výročí 800 let založení města Litoměřic.