V první řadě – moc děkujeme, že sis na nás udělal čas. Je to pro nás pocta. Moje první otázka je – minulý rok jste oslavili deset let výročí existence kapely. Tato kulatá výročí jsou často oslavována.. Jak jste to oslavili vy?

Myslím, že děláním alba Feral Roots. V podstatě jsme tím strávili celý náš desátý rok. Neměli jsme žádnou speciální výroční večeři nebo událost. Jenom jsme si uvědomili „wow, už je to deset let, sakra!“. Skoro jsme si toho ani nevšimli. (smích)

To je zvláštní..

Asi je, ale my hodně pracujeme a čas jsme přestali úplně vnímat. Nechci říct, že na čase nezáleží, protože záleží. Ale prostě jsme si toho nevšimli.

 Za docela krátkou dobu jste začali supportovat kapely jako AC/DC nebo Guns`n`Roses. Co vám tyhle příležitosti daly? A co tobě osobně, ne jako členovi kapely?

 Black Sabbath, AC/DC, Guns`n`Roses, Deep Purple, velký kapely.. Aerosmith, Kiss,.. Bylo hodně kapel, pro které jsme otevírali koncert. Ehm… jak se tomu říká, když dostanete uznání? *začne se rozmýšlet nad anglickou frází, na kterou stejně nepřišel* Jako když ti táta nebo mamka řekne, žes odvedl dobrou práci… Něco jako když Steven Tyler řekl „vy jste to fakt rozjeli“. Prostě jsme od nich dostali takový fakt potvrzení toho, že jsme dobrý.

Určitě jsme se od nich hodně naučili. Jsou to lidi, kteří zasáhli svou hudbou hitparády celé dekády a my jsme měli tu možnost podívat se, jak funguje jejich management, jak se oni starají o svou crew a tak. My jsme opravdu taková jedna velká rodina. Máme stejnýho zvukaře od roku 2009, stejnýho tour manažera Peta od roku 2011, stage manažera od roku 2012… Snažíme se pořád si udržet všechny okolo a aby byli s námi šťastný a spokojený. Protože když nejsou, lidi to poznají.

Ani nevím, jestli jsem ti vlastně odpověděl na otázku .. Tohle  je to, co jsme se od nich naučili. Ale není to tak, že bychom se dřív o naší crew nestarali nebo starali špatně. Taky jsme slyšeli hodně fám o tom, jak jsou někteří ti muzikanti idioti a kreténi, ale nikoho takového jsme nepotkali. Třeba Tony Iommi a Geezler Butler z Black Sabbath jsou vážně zlatíčka. A kluci z AC/DC.. Byl jsem s Brianem Johnsnonem.

Měli jste čas se bavit o nějakých doporučeních, které by vám mohli dát?

Jo, měli jsme pár rozhovorů, pár dlouhých rozhovorů, se Stevem Tylerem z Aerosmith. Řekl, že náš zpěvák je jeden z nejlepších zpěváků na světě. V podstatě se s námi bavili úplně všichni, se kterými jsme přišli do kontaktu. Tony Iommi je na nás strašně hodnej. Ale vyloženě doporučení…*velmi hluboce přemýšlí* My jsme se vlastně vyloženě neptali na nějaké rady, prostě chytíš jejich vibe.. Ale i tak si myslím, že v tomhle tu byl nejvíc Steven, který nám dával nenahraditelný rady. Taky jsme se ho neptali, ale on nám pořád něco říkal, bylo to milý.

Na americkou kapelu jste poměrně často v Evropě, co vás sem táhne?

Milujeme ty lidi tady. Evropa je naprosto skvělý místo pro rock`n`roll. V Americe potřebujete mít major label. Být nezávislý, jakože my jsme byli až do nejnovějšího alba, je fakt těžký. Když jsme teď podepsali smlouvu s labelem, akorát jsem se před chvílí koukal, jsme třetí v americkém žebříčku. Myslím si, že čím známější budem v USA, tím známější budeme i v Evropě. Protože Amerika je.. Když toho uděláte víc po světě tak,… omlouvám se, můj mozek dneska úplně nefunguje.

Prostě jsme teď podepsali smlouvu s britským labelem, který nás promuje hlavně tady, v Evropě. Takže když jsme se rozhodovali mezi promem v Evropě a velkým turné po Státech, řekli jsme si: „Kašleme na Státy, pojedeme Evropu“.

V letech 2011, 2012, 2013, 2014 a 2015 jsme tu byli prakticky třikrát za rok a máme tu teď dobrou fanbase.

 Taky jsme si všimli, že jste hodně podporovaní ve Skandinávii. Máte tušení proč?

Protože lidi ze Skandinávie jsou kurva super. Evropani obecně mají takového zvláštního ducha. Jsou šťastní, že vůbec přijedeme. Lidi nám říkají „Nemůžeme uvěřit, že jste přijeli do Osla“ a na to já vždycky odpovídám „To proto, že Oslo je prostě strašně super město!“. Dost si věcí cení. Během našeho prvního turné jsme hráli v Oslu, Finsku a Estonsku. A teď už tam máme festivaly, jsme hráli jako headlineři. Ten progres je skvělej.

Tyhle země jsou spíš metalové…

Jo, to je pravda. Hodně jedou death metal, heavy metal, ale z nějakého důvodu milují rock`n`roll. Díky bohu!

Bubeník mojí oblíbený kapely byl na guestlistu na naší show ve Stockholmu a já z toho měl strašnou radost. Je to jeden z nejlepších bubeníků na světě a zároveň je naším velkým fanouškem…

 Žijete svůj sen!

 Jo! Jsem z toho nadšenej.

Vaše nový album jste nahrávali s Davidem Cobem, držitelem několika nominací Grammy. Byla atmosféra ve studiu taková, že jste si uvědomovali s kým vlastně pracujete?

 Ne, vůbec. Je to náš brácha. Je jako skrytý pátý člen naší kapely. Od roku 2009 jsme všechny alba nahrávali s ním, takže spolu pracujeme už deset let. V podstatě jsme s ním dělali ještě před tím, než se z něho stal pan Grammy. Máme fakt velký štěstí. Ve studiu je pokaždý super atmosféra, děláme si jeden z druhýho srandu, vtipkujeme a snažíme se při tom psát i nový věci. Má to dobrej vibe.

Někdy je to těžší, občas nápady přicházejí, občas ne. Ale on je vážně skvělej producent a ví, jak dělat ty správný rozhodnutí. A takovýho člověka prostě potřebuješ, když máš v kapele čtyři chlapy, kteří si myslí čtyři různé věci. Producent prostě přijde a „Tohle je blbost, tohle je blbost, tohle je v pohodě a tohle je skvělý, takže tyhle dvě věci spojíme a kašlem na ty dvě předtím,

jsou na hovno.“ A ty se nemůžeš naštvat.

Napsali jsme něco kolem sta písniček, nahráli jich 25 a na album jsme to pak sesekali a dali jich tam 11. Je to docela těžký proces a potřebujete mít producenta, který řekne ano nebo ne, černá nebo bílá.

A jak jste se poznali?

Přes kamarády. On byl tenkrát producent na takovým menší levelu, než je teď. A náš kamarád, který měl taky kapelu, s ním nahrával. Přišel za námi a řekl „Kámo, s ním musíš pracovat.“ Takže jsme mu zavolali, zbylo nám trochu peněz z nahrávací smlouvy a on souhlasil.

Když se k němu chcete dostat teď, musíte projít všema těma agenturama a manažerama.. Ale na nás si čas udělá, jsme za to rádi.

Jaké dostáváte reakce na koncerty tohoto turné?

 Jde to skvěle. Vyprodáváme skoro každej koncert, což je super. Myslím, že jsou snad jen čtyři koncerty, které zatím nejsou vyprodané, ale i tam zbývá opravdu jen pár vstupenek. Tohle album se povedlo, lidé ho mají rádi. Hrajeme deset písniček z jedenácti z alba. Občas se najdou ti starší fanoušci, kteří chtějí zahrát spíše starší věci, ale celkově na album lidé reagují pozitivně a show se jim líbí. Koukám se na sociální sítě a dostáváme dobré reakce. Doufám, že tobě se to taky bude líbit.

Fakt jsme těžce pracovali a dali do toho všechno. Pojali jsme to tak, že buď všechno nebo nic. Přál bych si, aby to naši fanoušci taky tak brali a cítili, že jsme na tom fakt makali. Je hodně fanoušků, pro které jsme nejoblíbenější kapela a já si myslím, že je to i díky našemu přístupu. Že cítí, že nás to stálo hodně potu a krve *smích*. Asi je to i proto, že na našich koncertech se střídá velká škála emocí. Máme pár fakt smutných písní a Jay přesně ví, jak zabrnkat na ty struny srdce. Během koncertu vidím spoustu lidí brečet při songu Jordan, který je o umírání lidí, kteří jsou v našich životech důležití. Možná to zní jako fakt depresivní song, ale je to hodně povznášející. V New Orleans na pohřbech se hraje hudba a místo toho, aby lidi plakali, tak oslavují životy zemřelých. Jasně, že brečíte, to je normální a každý má svůj způsob, jak se vypořádává se smrtí. Ale ten fakt, že oslavují ten život.. No prostě..

Já rozumím, chápu to.

Jo? Tak super.

Takže prostě naše koncerty mají všechny druhy emocí. Máme i víc funky věci, víc pomalejší věci. No prostě tak.. Řekl bych, že jsem teď odpověděl asi tak na pět otázek zároveň.

Četla jsem, že Jay dělá hodně stretching před koncertem. Co děláš ty?

Taky dělám stretching, jógu, boxuju, hodně cvičím, taky cvičím na pad,.. Občas si s sebou beru i elektronické bicí, když hrajeme třeba ve větším prostoru. Roxy je zrovna malý, ale když mám možnost mít místnost pro sebe, dám si tam bicí a tam hraju. Procvičuju hodně svaly a tak. Trošku bych to přirovnal k přípravě, kterou dělá fotbalový hráč před zápasem. Je to docela srovnatelné se sportem.  Jak už jsem řekl, do těch shows dáváme všechno, takže když bubnuju, skáču nahoru a dolu, mám hodně… fyzické hraní. Dřív jsem míval problémy se svaly, protože jsem se dostatečně neprotahoval a to bylo špatný. Teď jsem se naučil, jak na to. Dělám crossfit, běhám, jiu jitsu. Jsem hodně aktivní a pravděpodobně v lepší formě, než jsem byl před deseti lety. Fakt to beru vážně. Teď je to kariéra. Jsou v tom velké peníze. Ty tourbusy, crew.. *smích*

Jste hlavně rock`n`rollová kapela. Posloucháte něco, co by mohlo fanoušky překvapit vzhledem k hudbě, kterou děláte?

 Posloucháme hodně funky a soul hudbu. My vlastně neposloucháme vůbec rock`n`roll. Když otevřete Spotify, nabídne vám to spoustu kompilací, která by se vám mohla líbit, a to jedem hodně. Ale když si vzpomenete na šedesátky – The Who, The Beatles, The Cream, Led Zeppelin.. Ti navazovali na starou americkou hudbu černochů. Jsme v podstatě bílí kluci odrhující starou černošskou americkou hudbu. Máme rádi soul a hrajem rock`n`rollovou hudbu, která je směsicí soulu, blues a r`n`b hraná s více kytarama a bubnama.

A mohl bys nám dát nějaké hudební doporučení na někoho, kdo za to fakt stojí?

 Nejraději bych řekl všem, aby poslouchali Franka Zappu, Milese Davise, Arethu Franklin.. to jsou věci, které miluju a je to hlavně r`n`b.. Miluju takový ten teplý zvuk, který to má. Ten způsob, jakým nahrávali hudbu.. prostě super.

Mám hodně rád první desku Anderson Paak. Jmenuje se to Malibu a je to hodně groovy a soulové. Anderson Paak je super. Uknown Mortal Orchestra je kapela, kterou máme všichni rádi, Tame Impala,.  Od Uknown Mortal Orchestra miluju tuhle.. *začně zpívat písničku* Jmenuje se to Multi Love . MILUJU TO.

Takže tohle je pár kapel, které všichni posloucháme často v backstage a máme to rádi.

Mockrát děkujeme za příjemný rozhovor!

Já moc děkuji! Vidíme se na show!

View this post on Instagram

HOT INFO: Právě jsme pro Vás pořídili další rozhovor 🔥 Přímo v tour busu jsme pořídili další rozhovor s @rivalsons ☝️ RS dneska čeká koncert v @roxyprague , kterej Vám rozhodně doporučujeme ☝️ / 📸: @gumi_krc . #Interview #Klubovna #RivalSons

A post shared by Klubovna – www.klubovna.net (@klubovna_cz) on Feb 20, 2019 at 8:56am PST

Text: Péťa Charvátová, Foto: Gumi