Ben Cristovao nepřestává překvapovat a jeho žánrové chameleonství začíná přinášet kýžené ovoce. Nové EP “Jen Tak”, který vyšlo tento pátek pod tuzemským labelem Championship Music, boří veškeré škatulky, pod které se Ben dosud zapsal. Na novém materiálu se přitom nesnaží uspokojit nenáročnou masu, ale odvážně koketuje s dosud neprobádanými žánry. Jde o pokus, který rozloží zub času, nebo unikát hodný o boj o domácí nahrávku roku?

Cesta, kterou Ben Cristovao ušel od začátku svojí hudební kariéry je opravdu bohatá a pozoruhodná. Nejprve finalista SuperStar v roce 2009, který ale velmi záhy dokázal, že se nebude jednat jen o další pásovou výrobu talentových soutěžích. A dál už to znáte: desítky úspěšných videoklipů, stovky vyprodaných koncertů a v neposlední řadě letošní reprezentace České republiky na Eurovision Song Contest 2021. Jeho specifický a na české scéně naprosto originální projev je důvodem, proč jeho tvorbu buď milujete a nebo vůbec nevyhledáváte. V posledních letech ale Ben úspěšně dokazuje, že má haters opravdu u… a že si začíná stále výrazněji autorsky dělat co chce.

O jeho postojích, cestě nebo třeba o zkušenostech s Eurovision Song Contest se rozhovořil ve čtvrté epizodě našeho podcastu MIKE CHECK, který najedete na YouTube kanálu Klubovny nebo Spotify.

Ale teď už k nové nahrávce, o které se vyplatí napsat i na naší platformě, jež se primárně věnuje jiným žánrům. Retro grafika plná barev, o kterou se postaral Vítek Škop, vás uvede do alba o sedmi skladbách a příjemné stopáže 21 minut. A co nabízí? Vykopáváme první skladbou Stopařův průvodce – pozitivní groove odhaluje naprosto perfektní instrumentální stránku a produkci, kterou měl na starost stejně jako singl pro Eurovizi Omaga Filip Vlček. Moderní zvuk, Benův příjemný hlas a osobitý projev vybízí k vlnění se do rytmu a zavedení nových pořádků, kde dominuje živá hudba s kapelou. Zvlášť ceníme dvojici Antonín Grenar a Filip Vlček na baskytaru a Michala Macha na bicí (kterého můžete znát z kapel jako CityLights nebo Smrtislav). A nutno říct, že muzikantské srdce opravdu plesá. Žádný tón není na víc. Nikdo se nepotřebuje zbytečně předvádět. Všichni slouží písni a hudbě, tak jako po celé stopáži nečekaně kapelně znějící nahrávky.

Další skladba Skákala po hvězdách jen podtrhuje nastolenou náladu a kapela zde dostává ještě větší prostor. A je to dobře, protože muzikantům nejde opět nic vytknout. Vkusné retro klávesy Adama Albrechta čarují s atmosférou. Skladba graduje a naléhavé kytarové sólo (o které se postaral vycházející kytarová hvězda Karol Komenda) nám ve finálních vteřinách vykouzlilo úsměv na tváři. A přitvrzujeme.

Dominantou výrazné písně Posílám ti lásku je totiž první rockový refrén! Experimentování na této desce nabírá nových obrátek i díky dobře slyšitelným smyčcům. Přesouváme se pár let zpět kdy byl punk rock jedním z nejoblíbenějších žánrů. A díky jménům jako Machnine Gun Kelly, Oliver Tree nebo Yungblud a oblíbencům dvorního producenta Jen Tak začíná být opět v kurzu. Silná titulní skladba Sbohem vyšla již několik týdnů před releasem. A opět musíme ocenit produkci, která dodává dospělému a melancholickému textu unikátní atmosféru. Singl má sice k dosavadní Benově tvorbě nejblíže, ale je tu něco navíc. Smířlivost, nadhled, znatelná pokora, a jasná autorská vize. A pak následuje obrovské překvapení.

Jako McFly otevírají světe div se metalové kytary! Našemu srdci i uším skladba padá k hlasu Bena Cristovaa překvapivě jako ulitá. I když… o něčem podobném už jsme se mohli přesvědčit ve skladbě Tidal Wave v třaskavé spolupráci John Wolfhooker. Ben si ostatně po jejím vydání pochvaloval nejen spolupráci s kapelou, ale i koketování s tvrdými kytarami, ke kterým se plánoval vrátit. Překvapivě tomu je na vlastním hřišti. Jako doma se mohl cítit i bubeník Michal, který s radostí zužitkoval zkušenosti z hardocorových CityLights. Textově skladba díky svému motivačnímu obsahu vyčnívá oproti ostatním písním na albu, které se věnují předně ženám. Nebudeme vám lhát, tohle nás fakt potěšilo.

Kontrastní hiphopový Vesmír nám připomíná, na jakém žánru Ben začínal. Atmosférické samply i hluboké sub-basy nás opravdu přesouvají do vesmíru. Píseň vhodná pro osamělou jízdu či procházku nočním městem. Album zakončuje skladba s hiphop/ soulovými prvky Zlobivá, kde ještě jednou můžeme slyšet perfektní kapelu. Texty o strastech i radostech milostného života velmi sedí do hudebního kontextu celého alba a pasují i k hlasovému projevu Bena Cristovaa.

Těžko říct jestli tahle nahrávka vznikla JENTAK, ale trefuje se z voleje do vinglu. Ben Cristovao se našel a působí přesvědčivě v každém žánru a ukazuje, že českou pop music reprezentuje v dobrém světle. Máte výhrady? My tu máme pár neprůstřelných argumentů: perfektně sehraná kapela, překvapivě kvalitní texty, skvělý mix a světová produkce Filipa Vlčka tvoří dílo na té nejvyšší úrovni. Neříkáme, že specifický projev a frázování musí sednout každému, ale díky žánrové a hudební košatosti tu máme jedno z nejpříjemnějších překvapení roku. Vůbec by nás nepřekvapilo, kdyby z toho za rok bylo i pár Andělů. Konkurence bude sice hrát i zpívat všemi barvami, ale bude jí to stačit? V cestě jí totiž bude stát kandidát na domácí počin roku.

Text // Pepa a Gumi